Úžasné, síce detský naivne, ale pritom veľmi úderné dielo, ktoré poskytuje zaujímavý pohľad na holokaust očami dvoch deväťročných chlapcov. Páčilo sa mi, ako autor zachytil úprimnú detskú nevedomosť, ktorá v kontraste s mojimi poznatkami vo mne vyvolávala nové pocity a emócie. V knihe nemajú priestor zložité popisy histórickych udalostí, ale z každej kapitoly cítiť napätie, zlo a neprávosť. Okrajovo boli zachytené aj názory a postoje nacistických vojakov a ich rodinných príslušníkov na vtedajšiu situáciu, ktoré sa často nezhodovali s ich konaním. Nakoniec iba dodávam, kde sa na túto knihu hrabe napríklad také tematický podobné Pomaľované vtáča so všetkými svojimi perverznosťami.

Vyprávění z pohledu devítiletého klučiny o hrozných věcech, kterým nerozumí (a ani ve svém věku moc rozumět nemůže). Ale právě proto je to tak mrazivé čtení! Bruno se sice hodně čtenářům může zdát nechápavý, ale je to přece jen malý kluk! Kluky v jeho věku opravdu zajímají hlavně kamarádi, svět dospělých chápou přes svoje vidění světa a upřímě mu v tomhle věku nerozumí. Bylo tomu tak tenkrát, není tomu jinak ani dnes. Kdo nevěří, ať si u nějakého devítiletého kluka ověří, co ví o imigrantech, následně srovná se svými názory... Samozřejmě vám takový kluk řekne něco, co slyšel ve škole (tedy záleží na učiteli) nebo doma. Bruno ve škole nemusel o Židech slyšet nic (jak jsme si řekli, záleží na učiteli a ti nebyli všichni úplní fanatici, snažili se prostě plout s dobou, znovu - stejně jako teď, takže pokud nemuseli, tak dění prostě vytěsnili, jako by se nic nedělo..), doma mu na otázku Kdo jsou ti lidi za tím plotem? odpovídá otec, že to ani lidi nejsou a dál se o tom nebaví... Takže si to Bruno srovná tak, jak by si to srovnal každý devítiletý klučina - zajde si na vlastní průzkum, aby to pochopil svojí vlastní optikou. Každopádně k přečtení rozhodně doporučuji, kniha je psaná kouzelným dětským stylem, pro devítileté ale rozhodně není. Pro starší děti, kteří už vědí, o co v té době šlo, rozhodně doporučuji a všem dospělým, kterým jednodušší styl vyprávění nevadí, určitě taky. Protože právě z toho dětského vyprávění ze všech těch hrůz kolem zamrazí ještě víc...