Chlapec v pásikavom pyžame

Chlapec v pruhovaném pyžamu je jedna z knih, kde se vše odehrává z pohledu dítěte, devítiletého chlapce, podle toho vypadá i děj. Nedozvíme se tu tedy žádná fakta o druhé světové válce, o holokaustu nebo koncentračních táborech. Celý příběh je trochu nereálný, ale o popis historických reálií tady nejde. Podle věku hlavních postav se může zdát, že je to příběh pro děti, ale není, myšlenka díla je složitější. Je to příběh, v němž tu nejdůležitější roli má přátelství - dětské - čisté, nezatížené pohledem dospělých, jejich zkušenostmi, ale i předsudky a nenávistí. V prostředí koncentračního tábora se setkají dva chlapci, kteří mají stejné datum narození, stejné jsou i jejich sny, touhy a plány. Rozdíl je jen v tom, že každý sedí na jiné straně plotu... Nemohou si tedy spolu hrát, ale mohou si povídat. Tak vznikne přátelství mezi synem nacistického důstojníka a židovského chlapce. Celý příběh je emotivní a v závěru se dočkáme přímo návalu emocí. Ve filmové verzi příběhu vyznívá konec ještě víc šokujícím dojmem než v knize, tam to přijde jak rána palicí mezi oči. Z mého pohledu je celý film velmi zdařilý, dokonce o něco lepší než kniha, což říkám málokdy.

Smutný příběh jednoho dětského přátelství, sledovaného z obou stran ostnatého plotu. Konec byl až příliš reálný. Doporučuji i neméně povedenou filmovou adaptaci.