Myslím si, že v rámci žánru young adult knih na téma LGBT je tohle velmi solidní kniha. Pro mne byla hodně originální v tom, že se zabývá tématem transgender, což je pro mne v literatuře nové, neprobádané pole. Takže za to určitě dávám palec nahoru. Zároveň se mi líbil fakt, že se zde autor snažil zpracovat různé aspekty toho, jak na téma transgender reaguje okolí člověka, kterého se to týká - od krajního nepochopení, přes nejistotu až po otevřenou toleranci a nezištnou podporu. Autorův styl psaní je mi velmi blízký. Příběh plyne bez nějakých krkolomných záseků, celé téma transgender je zde podáno velmi srozumitelně a je vidět, že John Boyne je již zkušeným spisovatelem, který ví, jak zaujmout čtenáře, jak je v táhnout do příběhu a dát jim i podněty k přemýšlení. Skvěle se také uměl vcítit i do postavy malého chlapce, z jehož pohledu je příběh vyprávěn. Plné hodnocení nedávám, jelikož je příběh primárně cílen na mladší čtenáře, než jsem já - mně osobně tam ještě chybělo něco trochu hlubšího, abych se z toho tak říkajíc posadila na zadek. Ale to vůbec nevadilo tomu, abych si i já tuto knihu víceméně užila.

Můj brácha se jmenuje Jessica je young adult román s tématem transgender. Ústřední postavou je třináctiletý Sam, který nemá moc kamarádů, ale má o čtyři roky staršího bratra Jasona, ke kterému vzhlíží a který je všeobecně oblíbený, tedy do doby, než se rozhodne jít s pravdou ven - cítí se být ženou. Příběh není z pohledu člověka, který se potýká se svojí identitou. Tady jde více o postoj ostatních, jak novou skutečnost přijímá rodina a okolí. Nejen Sam ale ani rodiče se k situaci nestaví chápavě a pozitivně. Výborně je popsaný převládající negativní postoj okolí, později i snahy o pochopení. Při hodnocení zohledňuji to, že příběh je pro náctileté. Nejde tu proto o hlubokomyslné vyprávění, také závěr odpovídá tomu, pro jakou věkovou kategorii je román určen, nezklame však ani dospělé čtenáře. Je napsaný úžasným čtivým stylem, jak to John Boyne umí.