Slavnosti sněženek

Slavnosti sněženek bylo bylo režimem cenzurováno a tak necenzurovaná podoba povídek vyšla až v roce 1993. Státním nakladatelstvím vydaná podoba povídek byla ochuzena vyškrtáním o erotické, filozofické a náboženské motivy místo nichž Hrabal po vůli cenzorů zdůraznil ty sociálně kritické. Měl jsem možnost poslechnout si cenzurovanou podobu ve skvělém podání Lubora Tokoše a necezurovanou podobu ve svělém podání Pavla Soukupa a musím přiznat, že necenzurovaná verze je lepší.

Poslouchal jsem jako audioknihu. Musím říct, že jsem dost zklamaný. Film miluju, ale jako povídky to bylo dost depresivní a dost to postrádalo humor. Teda, nemůžu říct, že ba tu nebyla jediná vtipná povídka, ale tem kde se u filmu pokaždé usměju, tady bylo prázdno. Nechci kritizovat, protože Hrabal byl určitě skvělý spisovatel, dokáže vše pěkně podat, ale u piva s kamarády určitě slýchávám lepší historky. Jen je vydat já, tak po nich neštěkne ani pes. Pokud se ke knize dostanete jen díky filmu, na film zapomeňte, nebo vám to opravdu zkazí požitek.