Romantické čtení na dovolenou 5/5
(Pokud jste jako já, nevezmete si na dovolenou pár knih, vezmete si jich trochu víc než pár, protože víte, že to celý proprší. No, soudě podle počtu knih je vidět, jak to s tím deštěm bylo...)
„Choice - Face to Face“
Něco se lidem musí nechat. Jsou vážně dobrý v nenávisti a taky ve všem špatným. Čili dává smysl, že když už je Země málo, jsou vděčný za další...
Romantické čtení na dovolenou 5/5
(Pokud jste jako já, nevezmete si na dovolenou pár knih, vezmete si jich trochu víc než pár, protože víte, že to celý proprší. No...
Romantické čtení na dovolenou 5/5
(Pokud jste jako já, nevezmete si na dovolenou pár knih, vezmete si jich trochu víc než pár, protože víte, že to celý proprší. No, soudě podle počtu knih je vidět, jak to s tím deštěm bylo...)
„Choice - Face to Face“
Něco se lidem musí nechat. Jsou vážně dobrý v nenávisti a taky ve všem špatným. Čili dává smysl, že když už je Země málo, jsou vděčný za další místa, kde si můžou čechrat pírka. A když se stane něco, co všechny rozhodí a naruší křehkou (předstíranou, vyber si sám) slupku míru a poklidu, nastane velký problém.
A těžko by jste hledali dva rozdílnější muže, než je Holden a Miller. Těžař ledu a detektiv. Jó, a taky Julia. Jó, a taky virus (už to můžu napsat, protože ke knize dal někdo štitek virus, jinak by to byl podle mě spoiler, protože já čekala jenom tu blbou válku). Co je spojí, máte převážně v anotaci. A že je příběh sám o sobě fakt dobrý. Poslední dobou jsem měla na podobné žánrovky špatnou ruku, takže mi kniha udělala radost.
Co taky zaujme je formát psané knihy. Má dvě linky, dva pohledy, právě těhle dvou mužů. Ostatní tam na mě působili spíš jako přihazovači děje a odsouhlasovači činů. Přičemž je Miller ve značné nevýhodě. On má jenom svoje myšlenky a...jasně, že to sem nenapíšu. Ale hezky mě to dostalo k tomu, co se mi v knize líbilo. Oni přemýšlí. A kdyby to bylo jenom obyčejný přemýšlení. Oba (fajn, víc Miller) neustále něco řeší v hlavě. A to bylo super. Je to vlastně místama dost hluboký, až by se jeden mohl potopit až moc a nazvat to nudou, ale za mě luxusní. I válečné scény byly dobře napsané. Já s nima byla všude, na lodích i šutrech, zvládla si to představit. Velké plus tedy. Přestože oba autoři jsou pro mě neznámou. Jeden u nás ještě nic nevydal, a od druhého jsem četla komiksovou adaptaci Hry o trůny, to moc neprozradí. A co mě hodně zajímalo? Jak to vlastně psali.
To jako vždy jeden napsal kapitolu svého pohledu a poslal druhému, aby reagoval? Protože některé kapitoly končily vyloženě krutě. A vy se musíte prolouskat celou další kapitolou, než se to dozvíte. Čili, kniha je vážně moc čtivá (než se chlapci sejdou), otáčela jsem stránky zběsilým tempem. Přesto doporučuju v téhle části knihy dávat pozor. Je tam dost politiky a informací. Ale zároveň jde o to, zda vás takhle vedený příběh bude bavit. A je jedno, zda by to psal třeba jeden člověk, hezky klasika. Vy totiž v těch linkách dost dlouho tápete v obou táborech a to se muže zdát flustrující, pokud vám čtení trvá dlouho. Není to kniha pro toho, kdo má rád knihy, kde jsou rozdaný karty od začátku první kapitoly a potom se všechno zachraňuje. Kniha má 400 stran, takže dost prostoru pro příběh, hodně akce, megamoc politikaření a vývoj charakterů. Hlavně u Millera, kterého jsem na začátku moc nemusela, ale postupně se to měnilo. (O to víc se těším na seroš, ani nemusím psát jméno mého oblíbeného herce, že...) Od Erosu se to rozjelo v druhé vlně a kniha zase působila úplně jinak. Navíc musíte počítat počítat s dlouhou historií, tak nevíte, kdy vám to tam prsknou a zase to „zdrží“. Lehce náročný materiál. ALE! Asi mě víc bavilo právě to do Erotu, protože tím střídáním linek měla kniha úplný šmrnc. Kdy každý z nich ví něco, druhý něco a čtenář si říká: "Jo, takhle!" a lapá dechem, kdy se to dozví všichni. To ke konci už tak moc nepracovalo.
A jelikož jsem holka zvědavá, neodolala jsem a po přečtení první knihy, jsem se podívala, jak končí první série adaptace. (Ano, bez kouknutí na to předtím.) A je to vážně náhoda, ale přesně v ten moment bych skončila i tuhle knihu a nechala bych si to do druhého dílu. Protože toho bylo moc a přestože jsem si na konci říkala: „Wau! Co že to?!“, od té chvíle (píšu o ní dřív komentáři, což bylo dřív než ten kouknutý konec, se mi kniha četla trochu víc...taženě...jako kdyby za každou cenu chtěli přes 400 stran, ale paradoxně posledních pár stran působilo až moc jako „šup, šup, honem“).
PS: moc děkuji za info, že je kniha ne lepší, ale trochu jiná než seriál, do kterého se teď mohu konečně pustit, protože byl konečně čas na knihu :)
Jednu hvězdu si nechávám do druhého dílu a za tu táhlost...
Číst více
Číst více