Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
84%
(914 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
15.10.2019
75
Kenneth Blix si nalije panáka. Tuplovaného.
To je noc.
Kolem jedné se vrátil od Ba´al Zebuba a nastoupil druhou směnu.
Hodí to do sebe na ex.
Alkohol vystřelí do hrdla jako trifidí žahadlo.
Kniha je brutálně krvavá, bolestná a skoro celá se odehrává v Pekle.
Obsahuje málo humoru, což mě docela štve. Je tu však spousta pasáží k zamyšlení.
Líbí se mi, jak mistr Kopřiva do svého příběhu celkem...
Kenneth Blix si nalije panáka. Tuplovaného.
To je noc.
Kolem jedné se vrátil od Ba´al Zebuba a nastoupil druhou směnu.
Hodí to do sebe na ex.
Alkohol vystřelí...
Kenneth Blix si nalije panáka. Tuplovaného.
To je noc.
Kolem jedné se vrátil od Ba´al Zebuba a nastoupil druhou směnu.
Hodí to do sebe na ex.
Alkohol vystřelí do hrdla jako trifidí žahadlo.
Kniha je brutálně krvavá, bolestná a skoro celá se odehrává v Pekle.
Obsahuje málo humoru, což mě docela štve. Je tu však spousta pasáží k zamyšlení.
Líbí se mi, jak mistr Kopřiva do svého příběhu celkem nenuceně vložil popkulturní filmové odkazy. V tomto příběhu jich rozhodně několik najdete. Skoro pokaždé mají něco společného s Peklem.
Malá ochutnávka:
...opře se rukou o strom, předkloní se, chrchlá, plive, třpytky hlenů pleskají do trávy a -
- ostrý dotek zubů, dlaň se propadne do kmene, něco se do ní zakousne a Lukas se podívá a volnou rukou si ucpe ústa, aby ztlumil zaječení, protože -
- jeho ruka vězí po zápěstí v kmeni a Lukasův zpitomělý mozek vříská "kously mě úvodní titulky z Rocky Horror Picture Show", ale není to Patricia Quinnová, je to ten strom, do ruky se mu zakusuje jen strom, v černé kůře se rozevírají šedé rty, do trávy cákají sliny a Lukasova krev."
Neodolal jsem, a když jsem nedavno dočetl jednu z nových knih, při rozhodování, co si vzít do práce na čtení, jsem zvolil jistotu. Asfalt je perfektní příběh a nikdy neuškodí, si jej zvopáknout.
Místo tradičního citátu na konci komentáře jsem zvolil spíš takový monolog, který ale rozhodně stojí za zamyšlení.
Monolog:
"Tak dost. Dost. Mysli na něco jinýho.
Třeba. Jakej film natočil Stanley Kubrick v roce 1968 ?
A John Landis v roce 1992 ?
To nemá cenu. I kdybych si vybavil kompletní filmografie, rok nedám.
Dobře jinak. Otázka: Co mají Stanley a John společnýho ?"
PS – Tento příběh vřele doporučuji!
Číst více
Číst více
13.12.2020
49
„První úder utrhne Kuffenbachovi obličej.
To není dobrý začátek.“
Když pominu on-line konzumované „Aktivní olovo“, byl pro mě „Asfalt“ důkladnějším seznámením s tvorbou Štěpána Kopřivy. Uplynulých téměř 10 let výrazněji nerozptýlilo vzpomínky na pekelnou cestu Kuffenbachova komanda. Užila jsem si ďábelskou porci zábavy a užila bych ji ještě víc, kdyby byla o 150–200 stran kratší. Málo platné, 640...
„První úder utrhne Kuffenbachovi obličej.
To není dobrý začátek.“
Když pominu on-line konzumované „Aktivní olovo“, byl pro mě „Asfalt“ důkladnějším seznámením s...
„První úder utrhne Kuffenbachovi obličej.
To není dobrý začátek.“
Když pominu on-line konzumované „Aktivní olovo“, byl pro mě „Asfalt“ důkladnějším seznámením s tvorbou Štěpána Kopřivy. Uplynulých téměř 10 let výrazněji nerozptýlilo vzpomínky na pekelnou cestu Kuffenbachova komanda. Užila jsem si ďábelskou porci zábavy a užila bych ji ještě víc, kdyby byla o 150–200 stran kratší. Málo platné, 640 listů naplněných převážně šploucháním krve, čvachtáním vnitřností a praskáním kostí je prostě příliš. Šetřit se dalo i s drbáním o filmech, režisérech a hercích, co člověku moc neřeknou, pokud se hlouběji nezajímá o kinematografii (například můj drahý musel být v těchto pasážích úplně mimo mísu).
Vyhovoval mi přístup, kdy se děj tříštil mezi více osob – různorodost umožnila vybrat svého oblíbence (doktor Holofaust a Chorozon bavili cynickou Metlu nejvíc).
„Ostranského povaha a omluva jsou něco jako hmota a antihmota. Kdyby měl z úst vypustit jediné slovo omluvy, explodoval by vesmír. Minimálně ten jeho.“
Zápletka překvapivě nebyla tupá, má v sobě zubaté ostří postřehů a úvah - nepřevratných, přesto jde o přidanou hodnotu.
Srovnání s Kulhánkem, otcem subžánru v českých končinách, Kopřiva bez problémů ustál, v některých ohledech mi připadá dokonce i lepší, variabilnější. A jak už teď vím, autorova tvorba zraje jako víno, jeho knihy se zařadily k mnou vyhledávaným. 75%
Číst více
Číst více