Smršť

Toto byla skutečně svižná, dynamická a místy dost dech beroucí záležitost. Autor přišel se zajímavým námětem, který se mu podařilo sepsat vskutku solidně. Na malém prostoru rozepsal dost psycho atmosféru a realisticky popsané postavy, kterým postupně "hrabe" z toho, co zažívají. Jestli jsou podobné jevy, kterými se Karika ve Smršti zabývá, skutečné nebo ne, to nechává na posouzení každého čtenáře. Faktem ale je, že postavy věří všemu, co zažívají, a považují to za skutečnost. Jejich strach, propadání se do stavů úzkosti, paranoie - to vše mi v knize připadalo popsané neuvěřitelně realisticky, že jsem i já sama při čtení místy skoro nedýchala a pociťovala neklid, úzkost až strach. Ani ne tak ty jevy samotné, ale ta syrovost emocí, co prožívaly postavy - to na mne dost doléhalo. Přiznám se, že v tomto ohledu mi to hodně připomnělo Karikovy další romány - Strach a Trhlinu - při kterých jsem cítila obdobné pocity. A Strach doteď považuji za tu nejděsivější a nejstrašidelnější knihu, co jsem kdy četla. Ačkoliv Smršť měla dobře našlápnuto, bohužel však nedokážu hodnotit naplno, neboť mi neseděl ten konec - asi posledních 20-30 stran. Nevím, jestli je to mnou nebo knihou, ale faktem je, že jsem ten konec asi úplně nepobrala. Nemůžu úplně detailně popsat, co přesně mi na tom vadilo, protože by to byl asi spoiler, kterým bych nerada kazila ostatním zážitek ze čtení. Ale ten konec to prostě pro mne poněkud zazdil. Každopádně 4 hvězdy - možná trošku slabší, ale v rámci žánru to byla zajímavá četba.

40% Není to špatný nápad, dobře vymyšlené, na začátku slušná atmosféra, ale hrozně moc zdlouhavé na to, abych vydržela napnutá. Knížku jsem v závěru odkládala se zklamáním.