Metro 2035

Kniha dvou rozdílných polovin. Předchozí díl, Metro 2034, byl nemastná a neslaná slátanina a já doufal, že závěr trilogie bude lepší. Ještě v polovině knihy to ovšem vypadalo, že 2035 bude naopak ještě slabší a byl jsem připraven hodnotit pouze dvěma hvězdami. Pryč je atmosféra prvního dílu, kdy si nikdo nemůže být jistý, co na něj v tunelu čeká. Tady se všichni pohybují metrem prakticky bez obtíží. A když se přece jen nějaké vyskytnou, jde to po povrchu. Pryč jsou totiž zákeřní mutanti i příliš jasný sluneční svit. Byl jsem velmi zklamán tím, jaké dějové brnění Arťom dostal. Příběh naprosto ztratil šťávu. Cokoliv špatného se hlavnímu hrdinovi dělo bylo odsouzeno k nezdaru, protože čtenář ví, že na konci kapitoly Arťoma zachrání nějaký stupidní Deus ex machina. Fakt těch zázraků je tu plno. Spousta postav se chová naprosto nelogicky, dialogy jsou zmatené a často nic neřešící. Vytáčely mě absurdně časté pasáže s nedokončenými větami. Opravdu velký špatný. Druhá polovina knihy byla ovšem znatelně odlišná. Místo trapně béčkového akčňáku se posouvá k dystopickému románu s mnoha myšlenkami se kterými se hodně ztotožňuji a jejichž formulace mnou bude ještě nějakou dobu rezonovat. Autor velmi pěkně zaplétá čtenáře do pavučiny propagand a lží, aby v plné nahotě odhalil základy fungování nejspíš nejen postapo společnosti. Myslím, že volbou o něco drsnějšího konce by poselství knihy mohlo být ještě silnější, ale lidé asi opravdu potřebují spíše pohádky. Opravdu jsem nečekal, že mi bude líto, že dávám pouze 3/5, ale kniha jednoduše obsahuje strašně moc pasáží, situací i postav, které autor jednoznačně nezvládl. Proto přetrvávají smíšené pocity, což je rozhodně škoda, protože myšlenky Glukhovsky prezentuje parádní. Celou sérii hodnotím nakonec také jako průměr. Kniha, která by kombinovala atmosféru a akci prvního dílu s poselstvím a myšlenkami toho posledního by byla excelentní.

Co k tomu napsat a zároveň se vyhnout spoilerům? Snad jenom že dokážu pochopit jak nadšený, tak kritický komentáře. Záleží, co od toho čekáte, respektive čekali jste od celý ságy. Z celý trilogie, tenhle díl nejvíc připomíná hru. Arťom vyfasoval plot-armor a jeho kontakty v Metru i imunitu vůči radiaci by mu záviděl i soudruh Bessolov. Ovšem pořád má daleko k primitivnímu akčňáku. Je pravda co zmiňuje ve svým komentáři R47 - autor podkopává původní vyznění, osobně mi přišlo, jako by ho to spravedlivý rozhořčení ovládlo natolik, že ztratil soudnost a snažil se sdělit moc věcí najednou. Finálová cca čtvrtina přes sebe plácá tolik motivů, že by si zasloužila rozdělit na dva díly. Ovšem velký množství z nich - davová mentalita, neochota vyměnit nejistou budoucnost za bídnou ale pohodlnou přítomnost, propaganda, pseudo-vláda privilegovaný hrstky šedých eminencí prezentovaná vlastně jako filantropie - "Lidi to takhle chtějí" "Chráníme lidi před nimi samými" atd - zachytil fakt přesně a mrzelo mě, že je nerozpracoval víc. Hodnotim vysoko, protože jsem se bavil hodně, ale na předchozí dva díly se to nechytá. Závěrem snad jenom dodám, že bych každýmu beznadějnýmu snílkovi přál ženskou jako je Aňa :))