Bezejmenná touha

“A upřímnost, ta někdy bolí, ale člověk s ní občas potřebuje fláknout přes ksicht. “Jestli je něco nekonečné, je to pravděpodobně lidská hloupost, ale lidská představivost a nápaditost jí určitě dýchá na paty. Pavel, spisovatel erotických thrillerů, kamarád a kolega Marek, taky Roman majitel stavební firmy, Erika, barmanka a Matěj, který bere kšefty, který zrovna přijdou. Všichni jsou to obyčejní lidi, kteří jsou nějakým způsobem propojeni. A všichni žijí svoje životy, odkrývají svoje touhy a především si užívají jejich naplnění. Po přečtení anotace jsem čekala jen porno a samý zvrhlý scény (ani nevím proč) a trochu mě to i děsilo, ale zvědavost zvítězila. O to víc jsem byla překvapena tím, že jsem dostala vlastně životy pěti obyčejných lidí. Moc mě bavil autorův styl a vyjadřování. Ano, popisuje různé touhy a chtíče, ale na mě tak nějak vkusně a hlavně čtivě. Celé mě to mile překvapilo i v tom, že knihu napsal muž a dokázal se dost věrohodně vcítit do žen. Navíc i mužský pohled sám o sobě byl pro mě neobvyklý. Některé touhy byly mimo moje chápání, ale proč ne? Za mě bych vynechala ilustrace a ponechala vše v rovině představivosti čtenáře. Ale je to jen detail, který na čtivosti neubírá.

Trochu jsem se čtení bála, anotace totiž hlásá, že porno, porno, porno. Anotace má pravdu, ale přesto je toho v knize daleko víc. Je to tím, že má autor v příběhu opravdové lidi s opravdovým životem a tudíž s reálnými sny, přáními, úchylkami a s reálnou posloupností situací. Žádný východoněmecký vymetač komínů. Každá z postav je nějakým způsobem spojena s klubem NO NAME DESIRE. Nejsympatičtější mi byl osud Eriky, servírky z klubu. Chlapy s takhle poničeným egem jako má její manžel fakt nemám ráda. Zato Matyášova gesta byla fajn od začátku až do konce, i když to nejprve zavánělo stalkingem. Nejhorší příběh byl Matěje Broučka. Čeho jsou lidé schopni pro peníze, to jsem tedy koukala. A on nejspíš taky. Potom...Hodně se mi líbilo, že se vztahy postavám vyvíjejí, že to není jen dovnitř a ven. Čímž se dostáváme k názvosloví. To musím také ocenit. Autor se toho nebál, žádné plodiny zde nenajdeme. Opravdové názvy k opravdovým lidem. A komu nestačí slova, užije si i ilustrace. Ty jsou také opravdové, žádné labutě odlétající do červánků. Sečteno, podtrženo, tahle kniha je ze života a nikoliv z lesku, který ukazují sociální sítě. Růžovka do každé knihovny!