Sešívance Druhý steh

Skvelá obálka (a to radšej ani nechcite vedieť, čo na vás doslova vypadne pri poviedke Neotáčej). S Honzom som spolupracoval na jednotke (viď. naša tamojšia spoločná poviedka Mrtví klauni nepijí), ale vtedy to bol ešte pri zemi sa držiaci skromný chlapec. Pre potreby dvojky do svojich zvrhlých a temných osídiel zlanáril okrem autorov z Česka, Slovenska a Poľska, i Američana a Fína. Na môj vkus sa v dvojke žiaľ stretlo priveľa extrémistických textov zameraných na vyhrotené gore/sex. Pri Brandonovi som si dokonca trochu grcol do pusy, čo je samozrejme pri týchto textoch istým spôsobom pochvala, ale osobne by som predsa len uvítal viac pomalších, tiesnivejších, povedzme atmosférických poviedok. Asi do mňa budete mať chuť hodiť opitého bernardína, ale uvítal by som aj nejakú fajnovú, ponurú poviedku z lesa. Super sú medailóniky autorov a i to, že ku každej poviedke prislúcha krátky text, v ktorom nás Honzov kolega oboznámi so zákulisím toho-ktorého textu. Pre vysoký počet brutálnych textov som nejaký čas zvažoval možnosť dať druhým Sešívancom „len“ 3*, ale vravel som si, že kniha obsahuje predsa len dostatočné množstvo kvalitných textov. V podstate aj najslabší je slušný žánrový priemer. Povedal som si však, že o všetkom rozhodne posledná poviedka. Ak nebude výborná, asi udelím 3*, ale ak bude, prižmúrim oko a dám 4*. No a našťastie Otloukej se, bábovičko je ozaj vynikajúci text. Síce dlhý, je to skôr novela, než poviedka, ale to je jedno. Dôležité je, že je tento smutný príbeh o „hrdinoch v bačkůrkách“ je fakt fest dobre napísaný. Takže za štyri, pane doktore Frankensteine.

Jak se píše v anotaci - Honza Vojtíšek si při sestavovaní této sbírky hororových povídek zahrál na doktora Frankensteina a spolu s dalšími devíti autory a autorkami z Česka, Slovenska, Polska, USA a Finska napsal devět povídek. Každá povídka je tak jedinečný "sešívanec" stylů dvou autorů. Všechny jsou skvěle napsané a záleží na čtenáři, která mu sedne víc a která míň. Líbí se mi, že Honza oslovil ne jen autory z Česka, ale i ze zahraničí, muže i ženy. Je tu spousta různých náměrů zasazených do nejrůznějších prostředí od finského jezera až po mateřskou školku plnou dětí. Hned na začátku v Předmluvě Honza Vojtíšek popisuje jak sbírka vznikala, jaká jsou úskalí spolupsaní s dalším autorem, že i když s jedním autorem je za týden hotovo s jiným to ke zdárnému konci ani nemusí dojít a povídka dopsaná nebude - což se stalo i při tvorbě této sbírky. Předmluva je perfektním úvodem a nabídne čtenáři trochu náhledu, že i když má povídka jen pár stran, neznamená to, že ji autor nemusí psát třeba i půl roku. Někteří čtenáři povídkové sbírky nemusí právě z toho důvodu, že jsou krátké a nestačí se sžít s hrdiny. Řekla bych, že je to jen o zvyku a když je povídka poctivě a kvalitně napsaná, je úplně jedno kolik stran má, protože svůj dojem zanechá i tak. Vybrala jsem pět povídek, které bych chtěla z celé sbírky vyzdvihnout: PŘIJELA POUŤ, TATI - skvělý námět a prostředí poutě a jejích atrakcí. Hlavního hrdiny mi bylo chvílemi až líto, jak jeho zoufalství z nastalé situace gradovalo... KDYŽ JE PŘIPRAVENÁ - tohle mi přišlo jako typický styl Honzi Vojtíška. Trochu duchařinka, nějaká ta míra brutality a sexuální scény. Možná nemusí sednout všem, ale vymyšlené a napsané je to skvěle. BRANDON - u tohoto kousku jsem zprvu čekala, co se z toho nakonec vyvrbí. Začátek mě moc nepřesvědčil, ale postupně se z toho vyklubala napínavá tajemná věc v prostředí vězení a do poslední chvíle čtenář neví, co se děje. Po dočtení jsem si nechávala povídku ještě nějakou dobu uležet v hlavě a až po dočtení celé sbírky jsem ještě své hodnocení trochu upravovala. I přes nejistý úvod ve mě Brandon i několik dní po dočtení rezonoval a zanechal dojem. NEOTÁČEJ - Malá kartička a jakou neplechu dokáže způsobit... Tahle povídka se definitivně stala mojí nejoblíbenější z celé sbírky. Čtivé, originální, napínavé, super námět! Nemám co vytknout. Celkem jsem se divila, když jsem po dočtení v doslovu Ondřeje Kocába zjistila, že společné psaní této povídky bylo kostrbaté a chvíli až hrozilo, že povídka nebude dopsaná. Za sebe můžu říct, že jsem moc ráda, že se nakonec povedlo a dopsaná a vydaná byla. Ondřej v doslovu navíc zmiňuje příběh k tomu jak námět této povídky vznikl. OTLOUKEJ SE, BÁBOVIČKO... - Povídka, která je svým rozsahem spíš kratší novelou a uzavírá celou sbírku. Prostředí mateřské školy, malých dětí a učitelek. Líbilo se mi, jak z takového nevinného námětu jako je nástup dítěte do školky autoři vyždímali co se dalo a zpracovali v hororovém stylu. Další parádní sbírka z Golden dogu. Doporučuju přečíst!