Tento román nás seznamuje s osudy několika rodin v nedávné minulosti. Podobně jako "Hana", kniha od stejnojmenné autorky, kterou jsem četla dřív, vás děj knihy musí strhnout. "Toho dne se přihodilo víc věcí než jindy za celý týden. Konečně dorazilo uhlí, Alžbětu navštívili dva podivní muži a paní Králová opět promluvila. Všechny události byly důležité a vedly k mému narození, ale jen o jediné z nich se dá říct, že byla šťastná." Jmenuji se Anwžka" Anežka nás celou knihou provází... Dostáváme se do doby, kterou znáte buď z vlastní zkušenosti nebo z vyprávění rodičů či prarodičů. najednou vidíte "surový" život, ale autorka to dovede podat s úžasnou radostí ze života, s vírou, že všechno dobře dopadne a že život stojí zato žít. "Slepá mapa" nás seznamuje s osudy několika generací rodin, které žijí hlavně v pohraničí a pokud si to nepamatujete ze školy, dostanete se přímo do cetra dění a uvědomíte si, jak těžký byl život v pohraničí v počátku druhé světové války. Jak se změnily sousedské vztahy, jak se lidé posuzovali podle toho jestli to byl Čech nebo Němec, nezáleželo na kvalitě člověka...A tak se Alžběta rozhodne odejíz z pohraničí s rodinou sousedky Králové, v pohraničí zanechá sestru Boženku. A tak dál sledujeme životní pouť Alžběty a později i její dcery Anežky. Připomínáme si těžkou dobu po válce, ale i dobu "normalizace"... "Antoníne," pravily, ta naše holka je zase v průšvihu. Tentokrát ji musíme pomoct dřív, než to trdlo udělá nějakou hloupost. Nejdříve samo sebou nebyl moc ríd, že ho vyrušily, ale protože svou Annu miluje, předstíral, že ho vzrušené vyprávění zajímá. Po chvilce ovšem pochopil, že situace je vážná, a společně s dámami se rozhodli k akci." Je úžasné, jak se těžký život dá podat optimisticky, jak přímo cítíte, že stojí zato překonávat překážky a žít, protože někde na vás čeká něco úžasného. Každý máme nějaké trápení, někdo větší, někdo menší, ale pokud si přečtete některou z knih Aleny Mornštajnové, určitě dospějete k názoru, že život může být ještě mnohem horší a tak zvednete hlavu a jdete dál s úsměvem. Pokud máte to štěstí, že život vám "přihrál" někoho tak úžasného jako byla paní Králová, či Alžběta s Ignácem, určitě máte život lehčí, i když to tak nemusí vypadst... A mě tak nezbývá doufat, že paní Mornštajnová zase brzy napíše něco hezkého....