Žoldnéř 12. Záchrana

Séria Žoldnéř predstavuje obrovskú výzvu pre recenzentov na celom svete: ako po dvanásty raz napísať to isté, aby to neznelo ako to isté. Opäť je dej nesmierne riedky, občas menej záživný a miestami pôsobí wtf (žoldnierovi podajú tvora s hláškou, aby ho chránil a už o tri okienka neskôr je prebodnutý oštepom, teda poviem vám byť na mieste Whitney Houston, tak si tohto chlapa ako bodyguarda nenajmem). Avšak je to zase raz úžasne namaľované. Zaujímavé je, že tesne pred finále sa Segrelles v predposlednej časti vracia na začiatok a do deja nečakane vracia ženy z balóna (ehm) z prvej časti, Kultu svatého ohně. Tentokrát autor príbeh umiestnil do exotického orientu, takže opäť radikálna zmena prostredia. To je ďalší poznávací znak série. Možno i práve vďaka nemu neupadla do stagnácie. Opäť nechýba cit pre detail, takže napr. ak postava prežije výbuch, má rozrezané čelo. Poteší rozkošný jaštericí Wor (viď. obálka). Lietajúci koberec uff. Priznám sa, nikdy by mi nenapadlo takto ho zmodernizovať, Vicente mal fakt veľkú fantáziu (škoda, že nenavrhoval autá). Palec dole za prehnanú ukecanosť, k tejto sérii sa fakt nehodí. Palec hore za skvelé, početné bonusy.

Příběhově tentokrát slabší kousek, alespoň mě tedy příliš nezaujal. Ten orientální mysticismus jsem nějak nedokázal ocenit. Příběh je příliš kýčovitý, příliš schematický, ale co už, přiznejme, že příběhy nikdy nebyly Segrellesovou silnou stránkou. Nebo že by konečně únava sérií? Možná. Přesto samozřejmě obvyklé kvality přetrvávají: mimořádná malba, technický detail, a v tomto příběhu též mnoho žen v nesnázích. Fandové Žoldnéře by pochopitelně vynechat neměli.