Žoldnéř 4. Oběť

Příběh je tentokrát opravdu trochu hloupý; pasti, překážky a nástrahy ještě hloupější, ale stejně je to zábava. Kresba je skvělá, tolik odlišná od všeho ostatního. A pak je tu hrdinův machismus, ten nelze neocenit. Tentokrát se dokonce dozvíme něco málo o jeho minulosti. Vyprávění nedosahuje úrovně předchozích dílů, ať si o nich čtenáři myslí cokoliv. Na druhou stranu, blíže se podíváme na klášter pod ledovou planinou a prozkoumáme jeho tajemné podzemí, a to je rozhodně fascinující podívaná.

Příběh je tentokrát opravdu trochu hloupý; pasti, překážky a nástrahy ještě hloupější, ale stejně je to zábava. Kresba je skvělá, tolik odlišná od všeho ostatního. A pak je tu hrdinův machismus, ten nelze neocenit. Tentokrát se dokonce dozvíme něco málo o jeho minulosti. Vyprávění nedosahuje úrovně předchozích dílů, ať si o nich čtenáři myslí cokoliv. Na druhou stranu, blíže se podíváme na klášter pod ledovou planinou a prozkoumáme jeho tajemné podzemí, a to je rozhodně fascinující podívaná.

Ono to aj autor zdôvodňuje, to rozdeľovanie príbehu na jednotlivé poprepájané epizódy. Žiaľ, v tejto časti je to najmarkantnejšie - dokončenie predošlej epizódy a zároveň neukončený koniec. Taktiež vidieť z vizuality obrázkov ich nenápaditosť a stále strnulé výrazy tvári hlavných postáv - akoby bez emócií. A pritom Segrelles vyniká v dielach dokonalou anatómiou aj tvári, len tie emócie tam chýbajú, hlavne u ženskej hrdinky - tvár ako z jednej fotografie. Tiež monotónnosť prostredia unavuje a je dosť nenápaditá. Pri predchádzajúcich dielach ma fascinovali potvory aj mohutná fungujúca technika. V tomto diely to bolo zatiaľ najslabšie.