Živí mrtví Zrozeni k utrpení

Proč mi ta čubka musela useknou zrovna pravačku? S pistolí se teď můžu tak maximálně škrábat na prdeli... Obsahuje sešity ze série The Walking Dead #43 - #48 Michonne se kdysi krásně a brutálně vypořádala s Guvernérem, pamatujete? Ale nestačilo to. Hra je ještě rozehrána. Guvernér a tank, to je pěkná dvojka. Masakr, krev, spousta mrtvých živých. Život jde tak nějak stranou. Pomsta si žádá spousty obětí. Vypadá to na pěkný masakr a určitě to nebude bez obětí. Malá ochutnávka: Ale, když je doktor po smrti, jak to, že ještě dýchám? Bob. Bob?! Nedělej si ze mě srandu. Ten starej ochlasta by nezvládl ani nakreslit rovnou čáru, natož mě ošetřit. Odmítl i místo doktorova pomocníka...... Trochu mi tu haprovala logika. Po útoku Guvernéra se část rozhodne odjet z vězení, protože „to není bezpečné“, ale pak sami tvrdí, že se vrátí. Kam se jako vrátí, když nevěří, že vězení přežije další útok? Hmmm... Má to strhující konec... Citát: Kurva. Úplně jsem zapomněl, že nechat se střelit je takováhle bolest.

Chvilku mi trvalo, než jsem se chytla dějově - prvních pár stran mi trvalo, než jsem si vzpomněla, jak skončil ten předchozí díl. Ale jinak to byla zase řežba se vším všudy. Autoři se tentokrát skutečně s postavami nemazlí a člověk si nemůže být jist, jestli to třeba neodnese jeho oblíbenec. Je to svižné, akční, postavy dostávají zabrat fyzicky i psychicky - jak by to asi člověk i snad očekával. Kresba v téhle sérii mne dost baví. To, že je to celé černobílé, pak dodává na určité syrovosti celé série. Tady se prostě neděje takřka nic pozitivního, co by postavám přinášelo barvy do života...