Po delší době jsem se opět vrátil ke Šlechtovi a dobře jsem udělal. Jeho styl psaní se moc nemění a díky Vláďovi za to. Příběh je dobře vymyšlený a jako správné fantasy umí pořádně vtáhnout do středu všeho dění. Děj utíká tak nějak správně rychle. Akčnější pasáže, kde se toho na jedné stránce udá ažaž, jsou plynule střídány s "oázami" klidu, kdy můžete chvilku odpočinkově číst a nabírat dech. Líbí se mi, jak se s tím autor nemaže. Nechává umírat klaďáky stejně snadno jako záporáky.... a co víc, jakmile někoho "sejmou", tak ho prostě sejmou. Nestane se tedy, že to půl knihy vypadá, že toho chrabrého hrdinu dostali, ALE ON TO NAKONEC PŘEŽIL (je jedno jestli se chytil kořínku na strmém útesu, spadl do jediné kaluže široko daleko, a spoustu dalších klišé).... to samé u záporáků - umře napoprvé. V čem vnímám velký rozdíl oproti ostatním autorům, tak Šlechta se nevěnuje hlavním příběhům z jeho fantasy světa. Tyto "dějiny" jsou kulisou pro příběhy "obyčejných", místních hrdinů, kteří sami o sobě netvoří samotnou historii celého světa. Velký rozdíl oproti ostatním fantasy a musím říct, že je to fajn. Musíte se ale smířit s tím, že si nikdy nepřečtete příběhy hrdinů jako je Gordon Fee, Temný mág a podobně….. a to chvilku trvá.

Můj nový oblíbený autor fantasy, je jen škoda, že už mám od něj všechny příběhy přečtené :( Zahrada sirén je strhující fantasy, kde není nouze o sympatické postavy a napětí