Válečná lest

Dlouho jsem váhal, zda se začíst do některé ságy z Krvavého pohraničí. Od Šlechty jsem četl několik povídek a zatím mě až tak moc nenadchl, takže nakonec jsem zvolil kompromis - zkusil jsem jeho povídky z Krvavého pohraničí. A výdledek? Stále nevím :) povídky byly docela dobré, ale jako moc mě to k dalšímu čtení nenakoplo, nesedl jsem si z nich na zadek a moc mě netrápí osudy hrdinů v nich zmíněných.... takže Krvavé pohraničí nechám asi ještě uležet.

Díky @Morpi, že konečně vím, co to je braková literatura! Pro nás - starou gardu - je to takové fantasy převtělení rodokapsu : D Nahoru dolu. Líbí se mi epické ztvárnění legendy o Gordonu Feem (která vykazuje přesah do reálného života), dále atmosféra a popis detailů před bitvami- vždy víme, koho má hlavní hrdina k dispozici i s jejich nedostatky, což přidává na čtivosti. Mluvím teď výhradně o mužích, protože ženské postavy krom zevního popisu Šlechta nezvládá. I náhodně generované mluvy a chování by dávalo v příběhu určitě větší smysl než toto. Nejvíce mi jejich monology připomínají nějaké expresivní divadelní inscenace (či telenovely?). Netuším, jak to Šlechta myslel.. Škoda, velice to totiž kazí na uvěřitelnosti. Přelévání děje a scenérií je sakádované jako mluva při poruše mozečku (pardon za interní joke ze světa mediciny). To zase kazí plynulost a jednolitost světa a samotné vyústění dějů pak ztrácí napínavost a pointu. Zatím takhle.. Ještě to dočtu : D 3,6