Já nepřestávám žasnout, kde D.G. bere stále ty nápady na další děj, nové postavy atd. Vždycky, když vidím tu bichli, tak si říkám, co tam mohla vymyslet nového. Doufám, že vyjde další kniha. Akorát mi občas přijde divné, že Jamie a Claire jsou už padesátníci, protože se občas chovají, jak mlaďoši.

Tohoto dílu jsem se musím říct maličko bála, protože z Paměti kostí jsem byla celkem zklamaná. Ovšem Vepsáno krví vlastního srdce mě opět vrátilo na moji "miluju sérii Cizinka" vlnu. Části s Rogerem a Briannou jsem vyloženě hltala. To, že se Roger při hledání malého Jemma dostane skrze kameny do úplně jiné doby, než zamýšlel, byl pro mě dost nečekaný twist. Bavilo mě setkání s Brianem i shledání Rogera a jeho pravého otce Jeremiaha - i když tomu se dle mého autorka mohla ještě více pověnovat a trochu to rozvést. Klidně bych na úkor toho oželela části s Lordem Johnem a jeho otravnou famílií nebo extrémně nudné části, zabývající se kvakerstvím. A ještě jedna připomínečka - docela mě štvalo, že autorka v minulých dílech popisovala, jak je cestování časem čím dál náročnější a když už procházíš kameny po několikáté, může tě to nejspíš i zabít. Ale to nevadí, v tomto díle cestujeme všichni časem, hlava nehlava. Co jsem naopak ráda je, že se nám příběh vrací znovu zpět na Fraserův hřeben - sice až ke konci, ale přece - třikrát hurá! Už se těším, až vyjde další díl.