Vážka v jantaru

Moje cestovanie v čase s cudzinkou pokračovalo aj v druhej časti a ja rozmýšľam, čo ma donútilo začať čítať tretiu, keď táto bola z môjho poľadu ešte o čosi slabšia... Je to predovšetkým zvedavosť, ako bude pokračovať osud dvoch hlavných hrdinov, a to potláča všetky negatíva, ktoré druhý diel obnáša, kde za hlavný považujem stagnáciu deja a zbytočne rozpytvávanie "slepých zápletok"... Hovorí sa, že niekedy je menej viac a v tomto prípade to z môjho pohľadu platí dvojnásobne. Niektoré pasáže však boli veľmi dobre a pokiaľ by bol takto vystavaný aj celý diel, bola by to zároveň dokonalá pecka pre mnohých fajšmekrov historických románov.

Televizní seriál postavený na tomto tématu jsem nezvládl, knihu ano, ale dalo mi to velkou fušku. Jsou zde sice velice pěkně opsané scény a vlastní příběh je také pěkný, i když fantaskní, odhalující leccos zajímavého z roku 1745 ve Skotsku v době druhého nebo kolikátého povstání jakobitů, ale ten rozsah! Nechápu asi tak polovinu textu, co tam vlastně dělá ty sáhodlouhé popisy třeba pěstování brambor nebo vybírání vší a to nemluvím o srdcervoucích láskyplných pohovorech mezi Claire a Jamiem. Tak tedy dočetl jsem, autorku uznávám, ale Lord Jim je jiná klasa a v Cizince pokračovat nebudu.