„To je potíž se špiony . . . až moc snadno si dokážete představit, že to hrají na dvě strany. Pořád jen lžou a mají tajemství.“ „Proč, když přijde na ženské, jsou géniové vždycky největší blbci?“ Po rozbalení a očuchání jsem letmo prolistoval, abych věděl, do čeho jdu. Kresba je nádherná a já se úplně tetelil, abych už konečně otočil na první list. A pak už to šlo samo. „Tehdy mi došlo, jak nebezpečná vlastně Velvet Templetonová je.“ Jedna věc mě tam rozesmála. Na jedné dvojstraně je výpis akcí agentky Velvet s krycím názvem Valentine. Což není k smíchu, ale v jednom okně je nápis Praha 1956 a Valentine tam mlátí dva chlapi. Jenže v pozadí je vidět moře!!!!! Rozhodně to není jen Vltava, je to širší. V Praze? Topografie tady trošku nezafungovala. Ne nadarmo jsem si vzpomněl na slova jednoho nejmenovaného amerického agenta: „Praha? To je někde u Vídně.“ Malá ochutnávka: Takže tu nejde jen o smrt X-14 . . . Táhne se to mnohem dál. Ať mě k útěku donutil kdokoliv, škodil uvnitř ARC-7* už pár dekád a ukradli mi celý život. A celou tu dobu zblízka sledovali, co se ze mě stalo. Ale museli zapomenout, kým jsem bývala. Postarám se, aby to byla jejich poslední chyba. * Allied Reconnaissance Commission První čtyři kapitoly to byla velká akční a špionážní jízda. Pak to trochu zabředlo do vzpomínek a vznikl lehký útlum děje. Ale vzpomínky jsou někdy důležité. Tak že konec nostalgie a už to zase jede. V kapitole šest je úvod věnován Praze 1956. Ale nic pořádně není vidět. Ale neva. Kresba je nádherná, Steve Epting tohle umí. Jeho Kapitán Amerika je toho už dávno důkazem. A Ed Brubaker? Má vůbec smysl se o něm rozepisovat ve chvále? Stal se legendou ještě dřív, „Než skončí žití“. Citát: Pár moudrých mužů dokáže napravit svět pokud jim nebude stát v cestě všechna ta byrokracie. Když jsem se po skončení tohoto perfektního akčního příběhu prohlížel bonusové materiály na konci knihy zíral jsem také, stejně jako na příběh samotný. Jsou tu skici a pérovky a posléze vybarvená stránka. Je zvláštní, jak vzniká komiks a jsem rád za ukázky. Ale co mě nejvíce zaujalo je černobílá dvoustrana. Ještě před tím, že to Elizabeth Bretweiserová dobarvila. V tom černém noirovém hábitu to snad vypadá ještě líp než konečná fáze této knihy. Bylo by zajímavé vidět celý ten příběh jen v černé a bílé. Ale, i obarvená verze je prostě perfektní. Doporučuji! Citát: Já myslel, že mělo jít o vaši sekretářku?!

Byla jsem zvědavá. Tak moc zvědavá. Protože ten námět je sice už hodněkrát použitý v jinych dílech. Jenže...tohle je silná tvůrčí dvojka. Brubaker, který napíše snad cokoliv skvěle. A Epting, který nám naservíroval mistrovský kousek v podobě omnibusu Capa. Takže není ani teoretická šance, že se cestou něco podělá. Takže...jaký je komiks Velvet? ("Nejsi starý, Burke." ... "Ne. Připadám si také si tak, ale vím, že jsem...ježíši...od války mi nedochází, jak čas letí...zavřu oči a pořád jsem ten mladej pitomec a bojuju s náckama. Ale dokonce i ten věděl, kdy se má stáhnout z boje.") Velvet začíná vraždou agenta, z které je obviněný jiný agent. Moc snadné, že. Jenže Velvet tomu nevěří. Že by to udělal. A je to právě ona, kdo je nalezen u mrtvého těla podezřelého. Obyčejná sekretářka? Doufala jsem tedy, že se postupně během útěku Velvet bude řešit její minulost. Ona během toho bude zachraňovat přítomnost a všechno to bude akční, bombastické a naprosto úderné. A naprosto peckové. A všechno to dostanu zabalené v krásném balíčku opatřeném skvělou kresbou. A všechno to se stalo. A tak jde Velvet po stopách lží a polopravd, minulosti a přítomnosti. A já se bavila, byla napnutá, fandila jsem Velvet a celou tu jízdu jsem si užívala. ("Proč když přijde na ženské, jsou geniové vždycky největší blbci?") S knihou může vzniknout jenom jeden teoretický problém. Ano, Ed je pašák, píše skvělé knihy. Jenže Velvet je místy poměrně dost komplikovaná. Což jde za žánrem a příběhem. Pokud tedy jste na komplikované špionské příběhy, kde nemůžete nikomu věřit, tady budete cítit jako ryba ve vodě. Zároveň nebudete příběh "jenom číst", ale stanete se jeho součástí, a společně s postavami budete chtít přijít té záhadě na kloub. Autor nechává čtenáři prostor, aby si hledal odpovědi sám. Kdo zabil agenta X-14? Co zjistil, že se ho chtěli zbavit? Kde je pravda ohledně Drozda? A nezatajuje i Velvet ještě něco? Ano, je to hutný špionský příběh. Ano, je to perfektní. Fajn je taky kresba. Epting umí a je nádhera se na jeho práci dívat. Protože v kombinaci s barvou (Elizabeth Breitweiser) to je nádhera. Sice i ty ukázky bez barev jsou fajn, ale tady jsem moc ráda za barvičky a práci s nimi. Příběhu to moc slušelo a celé se moc povedlo :) Tohle byla prostě pecka. Děkuji moc, pánové a dámo :)