Oceňuji obrovskou práci, kterou si dal autor při studiu historických pramenů o vztahu Čechů k židovské komunitě v Praze, která byla v době Šimona Abelese největší v Evropě a tvořila zde asi čtvrtinu obyvatelstva. Rovněž literární úroveň je na současné poměry v české historické literatuře nezvykle dobrá, příjemné je, že se vyhýbá laciným a povrchním zápletkám, kterých je u nás podle mne příliš. Zajímavé je rovněž porovnání mediální scény tehdy a dnes - tak rozdílné a tak stejné.

Navrch huj a vespod fuj. Krásně připravená publikace ukrývá neuvěřitelně tezovitý, zdlouhavý a neživotnými postavami zaplněný příběh. Dialogy šustí papírem, tempo je mátožné, styl nevěrohodný. Paralela mediálního světa dnes a na konci 17. století vypadá jak podle šablony. Představa o práci české bulvární novinářky je navíc zcela nerealistická. Totéž platí o vylíčení světa multiplayer online počítačových her, tam je křeč největší a je evidentní, že autorovi je ten svět naprosto cizí a zná ho jen ze zběžného doslechu. Že se tu a tam utrousí nějaký terminus technicus, to opravdu nezaručuje realističnost. Spíš to dotvrzuje dojem naprosté karikatury a nemyslím si, že právě tohle byl záměr. Zpodobení subkultury adolescentních počítačových hráčů je asi tak věrohodné, jako nahrané záběry z diskoték či "bigbítů" v komunistických televizních inscenacích. Ale to by ještě nebylo to nejhorší. Důležitější je, že postavy (možná kvůli autorově občasné neobratnosti) jednají absurdně - jeden z hlavních hrdinů se například pozastavuje nad tím, že ani neví, jak mu v jednu chvíli přišel na mysl vlastní syn. Samo o sobě úsměvné, že? A to tím spíš, když tento syn je už několik dní pohřešován. K tomu připočtěme faktické chyby typu "druhou exhumaci Šimona Abelese nařídil císař Ferdinand I. v roce 1810" (byl to samozřejmě František I., jak je i správně uvedeno v autorem velmi pěkně zpracovaném doslovu, který je takto nejlepší částí celé knihy). A román by každopádně snesl výrazné škrty. Jsem celkově až překvapen, jak moc je ta kniha špatná. Vždyť autor není žádné ořezávátko, své řemeslo jistě ovládá a zmíněný doslov ukazuje, že studiu látky věnoval nezanedbatelné množství času. Že se Veliká novina setkala s tak příznivým přijetím u čtenářů i kritiky a že dostala finanční podporu Ministerstva kultury svědčí o jediném: soudobá česká literatura je v opravdu hrozném stavu.