Nutrie

Asi už jsem kolem té celé "retro" vlny trochu přesycen, ale pohled na Sametovou revoluci pohledem nutrií mě moc nezaujal. Kniha je ovšem kratičká a svižná, tak se dá přečíst za jedno odpoledne. Také oceňuji snahu autora do textu zakomponovat celou řadu metafor a alegorií. Možná kdybych sám Sametovou revoluci a následný čas prožil, dal bych o hvězdičku víc...

Předem se musím přiznat k nesmírnému tumpachovství - i přes název a anotaci jsem se až ve třetině knihy dovtípil, že se jedná o nutrie. Hlavně, že se mluví o tvorech s žlutými zuby, kteří hryžou mrkev. Ups. Jinak se jedná o solidní obraz černobílého dění po sametové (nutrie, rozumějte kožíškové) z pohledu nutrií pro univerzálního čtenáře. Mladí mohou poznávat prostředí a starší se kochat odkazy na všemožné polistopadové události. Do toho Toman zařazuje celou škálu problémů, které jsou i nadále aktuální - ekologii a zároveň greenwashing, konzum či xenofobii, která pramení z pochybných internetových zdrojů. Celé je to takové milé, poněkud vtipné, nutrie jsou úchvatní tvorové (vedle hyen se řadí na můj list nejvíce zatracovaných tvorů). Nicméně na mě působí až příliš "lidsky". Jasný, u beletrie nepožaduju nějaký biologický přesnosti, ale zrovna tančení tanga u nutrií mi přišlo samoúčelné a i jako metafora na příbuznosti z Argentiny mi to nesedělo. Dekoláže a koláže jsou jedna velká paráda a k devadesátkové atmosféře ty strhané plakáty sedí perfektně. Já jsem předstíral, že jsem pohozený vuřt. (s. 100)