Valkýry

Tentokrát mám nepopulární názor, protože se mi kniha Valkýry od Paula Coelha velmi líbila. To ovšem neznamená, že jí věřím nebo s ní souhlasím. Pokud se ale budu striktně držet toho, jak byl text napsán, nemohu mu nic vytknout. Spousta lidí může namítat, že předkládané myšlenky jsou velmi jednoduché. To je pravda, proto je také dílo přístupné širšímu obecenstvu. Zkoušeli jste se ale zamyslet nad jeho druhou rovinou? Spousta myšlenek je zde skrytých nebo pouze naznačených (ne, nemluvím teď o spirituální rovině). Kladně hodnotím pohled na exotický téměř až fantaskní svět. Jako by se prolínal náš vesmír s téměř totožnou dimenzí, která je ale malinko posunutá. Jak už jsem ale předesílala na začátku, největší kontrast spatřuji ve zpracování textu a chování postav. Oproti snové scenérii zde stojí několik protagonistů. Ti se sice chovají konzistentně, jenže i když si odmyslím astrální rovinu příběhu, nemohu s nimi ani s jejich myšlenkami souhlasit. Nicméně pokud hledáte odpočinkové čtení nebo rádi hledáte nevyřčené věci, Valkýry budou přesně pro Vás.