Tomie

Džundži Itó se překonává. Po ujetých Rybách a fascinující Spirále jsem nečekal, že by mě ještě dokázal zaskočit, a ono ejhle: tu máš, čerte, kropáč! Aneb nikdy nepodceňuj Japonce s fantazií, proti níž je i Salvador Dalí pokoutní eskamotér. Tomie má přitom takřka až banální námět – uhrančivá femme fatale vstupuje do života různým mužům i ženám, což je zpravidla vždy počátek šílené noční můry. Autor přitom nepracuje s nápadem bezhlavě a snaží se každý další příběh zasadit do kontextu těch ostatních, tedy v případě, že je to třeba. Fascinující přitom je, že jednotlivé povídky nesplývají, třebaže ústřední motiv je pro každou prakticky stejný. Míra děsu je však proměnlivá, a kde se zpočátku jen pousmějete nad naivitou školáckého hororu, tam už po sté straně jen bázlivě sledujete, kam je tvůrce schopen – a hlavně ochoten – zajít. Koncepce, stavba zápletky, hrdinové i atmosféra, tím vším se od sebe epizody liší, jedno však mají bezesporu společné. Pokaždé dokážou překvapit. A hlavně vyděsit.

Džundži Itó je našťastie už i na našom trhu stálicou permanentne, konzistentne ponúkajúcou kvalitné hororové mangy s nápadmi natoľko šialenými, až je azda lepšie nepýtať sa, kde (a za akých okolností) na ne chodí. Ryby – Útok z hlubin alebo kultová Spirála sú názvy, aké hovoria samé za seba. Tentokrát nám CREW nadelila Itóov príbeh, ktorý mu rozkopol dokorán dvere do sveta slávy. Právom. Tomie bola pôvodne 30-stranová manga, ktorú písal a kreslil ešte ako zubný technik, poslal ju do súťaže a dostal za ňu čestné uznanie. To mu dodalo sebavedomie a ako muži v jeho diele, aj on sa k Tomie v nasledujúcich rokoch vracal a vracal a vracal... až sa koncept o tajuplnej, pyšnej a „nezabiteľnej“ dievčine rozrástol do masívnych temer 75O strán (váhou to napriek mäkkej väzbe presahuje jeden kilogram!). Mimochodom, toto nie je prvý raz, čo sme sa v češtine s Tomie stretli; k tomu došlo už v Itóovej zbierke Balónky oběšenců a další hororové příběhy (konkrétne v „poviedke“ Malíř, ktorá je v omnibuse Tomie samozrejme tiež zastúpená).