Tma

Svět bez elektřiny.... Byla jsem zvědavá, jak se s tím autor popasoval, věděla jsem, že v takové situaci by povstali podvratné živly, boj o jídlo, boj o život, ale musela jsem se do čtení opravdu nutit :-( Nelíbilo se mi to. Doufejme, že nás blackout nikdy nepotká... Jediné co oceňuji je krásná obalka nového vydání, za tu dám hvězdu.

Zlo si svou cestu vždycky najde. A taky se zdá, že ta slupka, co jí říkáme civilizace, je spíš jen slupička co se trhá a olupuje při sebemenším tlaku. Seznámit se hned na začátku s Jindrou Hřivnáčem mi dalo docela zabrat, přirovnat to lze jen ke skoku rovnýma nohama přímo do Beznaděje (čtenáři S. Kinga tuhle am. vísku na Středozápadě dobře znají), jenže já byla v 15:16 hodin, když se to stalo, na pražské periferií. V tu chvíli přestala známá fyzika platit a svět se hnul _odteď platí úplně jiná pravidla. O. Neff mi zprostředkoval poměrně dost jasné svědectví o tom, co by se stalo, kdyby ___ A víte co? Já mu to věřila, že právě takhle nějak by to mohlo být. A vůbec nevadilo, že tenhle post apo svět je vlastně světem minulosti, že na Hradě právě bydlí Havel, premiérem je Klaus a tehdejší ministři jsou dneska stále známí jako známé firmy (namátkou Macek, Nečas, Ruml,...). Příběhu to vůbec nebrání být mrazivě nadčasovým. Vlastně mě dost šokoval, i když jsem v post apo světech docela zběhlá, ta rychlost zkázy mi brala dech a rozum se bránil tohle přijmout...jako normu, nové společnosti. Scénář se v podstatě příliš nelišil od jiných podobných příběhů - logicky - lidi jsou pořád stejně nepoučitelní! Ale stejně mě ta rychlost rozpadu společnosti zasáhla, Jindrů Hřivnáčů a jemu podobných "zmrdů", jak by se on sám vyjádřil, je totiž v téhle společnosti víc než dost. Pán much znovu ožil... a silnější přežívá... Chtěla jsem si na ulice zdevastovaného světa posvítit 4 solidními*, ale pak jsem usoudila, že prostě nestačí, a rozsvítila i tu 5* ... že by přeci jen ... světlo na konci tunelu?