Jak a čím zaujmout v prvním dílu série:
- originální postavou vyšetřovatelky, která dala označení „babochlap“ úplně jiný rozměr
- neotřelým jazykem a zvláštní, poněkud vulgární poetikou
- případem malinko kulhavým, ale tento handicap zamaskovat předchozími body.
Jak všechno v druhém dílu podělat:
Souhrnně řečeno: všechno vyjmenované přehnat a nafouknout do prasknutí, nezapojit autocenzuru a zřejmě...
Jak a čím zaujmout v prvním dílu série:
- originální postavou vyšetřovatelky, která dala označení „babochlap“ úplně jiný rozměr
- neotřelým jazykem a zvláštní,...
Jak a čím zaujmout v prvním dílu série:
- originální postavou vyšetřovatelky, která dala označení „babochlap“ úplně jiný rozměr
- neotřelým jazykem a zvláštní, poněkud vulgární poetikou
- případem malinko kulhavým, ale tento handicap zamaskovat předchozími body.
Jak všechno v druhém dílu podělat:
Souhrnně řečeno: všechno vyjmenované přehnat a nafouknout do prasknutí, nezapojit autocenzuru a zřejmě ani nikoho, kdo by vychytal nelogičnosti z reality i jazyka.
Nejnesnesitelnější jsou přirovnání, obsažená v autorské řeči a promluvách Oldřišky a dalších minimálně pěti postav. O jejich množství si udělejte představu z ukázky, v níž jsem nevynechala jedinou větu:
„Když si skočím na chvíli do kanceláře, hm, taková chvilka se protáhne JAK vobličej pokladní o vánočním výprodeji. Oldřiška už se znala. Odběhnu si na pár minut, jen něco málo dokončit a najednou se minuty pomnoží JAK potkani. Hodina dvě tři zařvou JAK bankovky v automatu. To si Oski nezaslouží. Kdy naposled jsem mu udělala radost? Kdy naposled jsem měla čas jen na něho a na sebe? Paměť sice měla přesnou JAK snajper mušku, ale vzpomínku na něco takového z ní teď marně dolovala JAK minci z děravé kapsy. Zamkla auto a vyrazila pěšky. Když přidá, vřítí se k němu do náruče a k horkým hrncům. Sice spařená JAK kuře, ale skoro přesně.“
(Omlouvám se za ta JAK, ale takhle mi řvala v hlavě při čtení.)
Ve srovnání s tím se ostatní jevilo jako méně otravné, ale stejně:
- z jazyka: míchání spisovné a nespisovné češtiny v jedné větě: „s Ukrajincema, který neznal a kteří neznali jeho“, sloveso být – jednou „jsem“ a jednou „sem“, „namočenej do tý nakládačky, která měla být“; „mít z prdele štěstí“. Ke konci se také čím dál víc objevovala slova s chybějícími nebo přehozenými písmeny.
- ze života: záměna psychologa a psychiatra (MUDr. je psychiatr); záměna přetvářet a přetvařovat; po těžké operaci v narkóze bývá zavedená cévka; sýr se jmenuje grana padano, ne panado. Jednání postav na konci je hloupé, u jedné vůbec neodpovídá předchozímu ději.
Jestli si teď říkáte, že jsem hnidopich, máte možná pravdu; moje tolerance ale klesá se stoupajícím počtem chyb, protože je to pro mě projev pohrdání čtenářem. Možná je to i proto, že prvnímu dílu jsem dala čtyři hvězdy a teď jsem o to víc zklamaná.
Číst více
Číst více