Co si představíte při pohledu na obálku s názvem “Šedí bastardi” a obrázkem svalnatého poloorka? Asi nebudete čekat filozofické úvahy nad množstvím andělů tancujících na špičce jehly, ani dojímavé popisy poupat rozvíjejících se v pastelovém úsvitu. Pravděpodobně zavětříte krev. Drsné bojovníky s drsnou mluvou v drsných krajích, drsné rvačky, drsné bitvy, drsný sex a drsný humor. To všechno v knize opravdu najdete, náležitě prošpikováno silou přátelství, věrností až za hrob, láskou i nenávistí, intrikami v intrikách dalších intrik a nezanedbatelnou porcí hrdinských činů. Coby mamina, která neochotně překročila práh středního věku, netvořím člena cílové skupiny ideální pro četbu “Šedých bastardů”. Je to primárně fantasy román pro chlapy, především pro ty mladší, testosteronem nabušené, adrenalin vyhledávající... případně pro nerdy s nevalnou fyzičkou, drtící nepřátelské armády prostřednictvím počítačových či deskových her. Ale i ženy mohou mít své dny, kdy jim docela vyhovuje nechat se převálcovat sledem různě násilných scén, od pouhých potyček s pár vyraženými zuby po epickou válečnou vřavu s amputovanými končetinami. Radši nechci vědět, co to vypovídá o mé psychice, ovšem já si eskapády poloorků docela užívala. Bez čeho bych se obešla, to byly šoustačky podané natolik explicitně, aby jedinci z cílovky současně s hltáním textu leštili bambus. Světu by prospěla důkladnější prokreslenost, pozadí působí jako příliš tence nahozená fasáda. A někdy se hroutila časová osa, věrně následována kolabující logikou. Přesto nechci kritizovat, dostala jsem totiž od “Šedých bastardů” přesně to, co jsem aktuálně potřebovala a dokonce i něco málo navíc. Také jsem zahořela sympatiemi k dopravním prostředkům poloorků; chci jezdit do práce na mazlovi! 75-80%

Genialni a fantasticke! Vsechny hvezdy a mnohem vic, bez debat. Skvely velky pribeh, nejlepsi humor, tisic emoci se zavonenim posledni strany. Fantasy takto, prosim. Obalka i zpracovani se Hostu povedla. A samozrejme okamzite potrebuji dalsi dil :D