The True Bastards

Nekorektní fantasy ze Souzených zemí pokračuje s novou postavou v hlavní roli, Šakala nahradila Nádherná a styl vyprávění se trochu změnil, což mně vůbec nevadilo, protože by bylo divné kdyby vykreslení mužské a ženské postavy vycházelo stejně, naopak musím Jonathana Frenche pochválit že nepopisuje jednotlivé postavy sterilně stejně. Ze samotného příběhu mne asi nejvíc bavila část odehrávající se v jámě cti, kde zápasí Kaňour s Kyklopem. Teď jenom doufám že závěrečný díl trilogie Svobodní bastardi vyjde co nejdříve.

I druhý díl mě stále nutil ke čtení. Když jsem začala číst, nebyla jsem si jistá, zda budu pokračovat ještě trojkou, ale nakonec zvyšuji hodnocení a budu čekat na, doufám, poslední díl. Bylo tu na mě opět trochu moc zvratů, v rychlém sledu za sebou a málo klidných míst na vydechnutí od napětí. Ale asi je dobré, když se stále něco děje, když nám autor předkládá jedno překvápko za druhým a některá fakt velká a neotřelá. Seznámil nás s novými místy, osobnostmi i rasami, představil nečekané rodinné vazby. Celkově hodnotím v tomto žánru dost vysoko. K překladu: dost mě rušila "přepálená" spisovnost. Jako by autor nevěděl, jak je správně. Místy jsem brala jako součást hovorové řeči, ale někde to prostě bilo do očí.