Systémy něhy

Tohle byl literární snobismus ve své nejčistší podobě. Autor jakoby zapomněl, že píše román - místo toho do dokonalých vět sochá sám sobě pomník za to, kolik toho nastudoval a jak je sečtělý. Asi bude “patřit k dobrému tónu” román chválit, protože přece nepoukážete na to, že jste blbec, co chce děj a spád a ne repetitivní mudrování nad tím, co mají společného ruka, hudba, programování a vztahy atd.

Myslela jsem, že komentovat nebudu, ale pak jsem si pustila TL;DR a vzpomněla si na tuto v knize přítomnou dojemnou pasáž: "Zimní zahrada byla způlky zborcená a stejně jako zdi domu posprejovaná dojemně neumětelským graffiti místní dyslekticko-dysgrafické hiphopové scény" Jestli česká literární smetánka tvrdí, že je tohle krásně napsané, že je tohle paní Literatura, tak snad bude líp, když ty knihy bude přece jen psát AI. Ta aspoň v rádoby vzletné próze plné klišé nedělá tyhle povýšenecké soudy. Je myslím velmi snadné stavět román na velkých jménech, odkazech na vážnou hudbu a vše podávat rozmáchlými gesty, čtenáři si pak připadají chytře, protože pokud autor zmíní, že odkazuje na Wittgensteina, i oni ví, že se odkazuje na Wittgensteina, a tudíž jsou i oni, podobně jako autor, chytří. Komponovat texty tak, aby odkazy na druhé nezakrývaly svou prázdnost, ale byly s nimi v konverzaci, to už je o dost složitější. Myslím, že Šindelkovi nikdo nemůže upřít cit pro kompozici, jisté jazykové nadání, talent a přátele na správných místech. Mapa Anny i Únava materiálu mě bavily, Chyba mi v hlavě doznívá ještě dnes. Ale tohle je nabubřelý krok, který došlápl do bláta a umazal tím všechny okolo. Jasněže to dostane Magnesii Literu, možná dokonce i Cenu Literární Kritiky (ale ono je to vlastně asi trochu to samé, tak 10 lidí z Prahy a Brna).