Chyba

Nečekala bych, že mě příběh tak zaujme. Částečně sice trochu psychedelický zážitek, ale místy zamrazí z toho, co se z představ vynoří. Zajímavý, trochu poetický způsob podání vůbec není na škodu, naopak. Audio příjemně načetl Jan Zadražil.

'Chyba' je prvotina mého bývalého spolužáka z gymplu, Marka Šindelky, a vzhledem k tomu, že jí napsal ve svých 23 letech, a ke kvalitám, které kniha má, mohu konstatovat, že Marek má obrovský spisovatelský talent. To potvrdil už svou básnickou sbírkou Strychnin (2006), za kterou získal cenu Jiřího Ortena - a v Chybě se jeho básnický původ jen potvrzuje. Prozaický text střídají básnické pasáže, které jsou jakýmysi zkratkami v narativním procesu, příběh se tím zrychluje, ale zároveň jaksi zjemňuje, a při popisu používá Marek krátkých úderných vět, které ve čtenáři vyvolávají dojem samostatných obrazů, zaměřených na detaily. Kniha samotná je přes svou krátkost plná barev, vůní, a dokáže být postmoderním mixem detektivky, romantického příběhu, a narativní lyriky s nádechem až Ajvazovského fantastična. Marek Šindelka byl označen díky této knize za 'prozaika nejmladší generace' a já nemohu než souhlasit. Ačkoliv má kniha jisté nešvary - v poslední třetině se kniha trochu příliš rozvolňuje, a napětí upadá, nedotáhnutost některých postav, atd. - tak věřím, že se Marek Šndelka stane jedním z důležitých spisovatelů naší doby. Přeju mu to.

Z knihy padne na člověka skoro fyzická úzkost. Což osobně jako čtenář nevyhledávám. Co mě udrželo až do poslední strany, byl bohatý, výrazně obrazotvorný jazyk, díky němuž jsem se těšil ne na každou další stranu, ale na každé další slovo - obraz.

Nečekala bych, že mě příběh tak zaujme. Částečně sice trochu psychedelický zážitek, ale místy zamrazí z toho, co se z představ vynoří. Zajímavý, trochu poetický způsob podání vůbec není na škodu, naopak. Audio příjemně načetl Jan Zadražil.

Skvělé čtení. Mělo se to jmenovat Klimatický žal - což je pro tuto "ekologickou noirovou detektivku" název přesnější, i když méně atraktivní. Smutek nad světem, který odchází, bažení za modrou orchidejí těly prorůstající, pět postav, potácejících se na hranici reality a mystické zkušenosti, zástupy parazitů od bolševníku po lidi a stesk po sněhu. Více než příběh je v tomto případě jazyk - obrazivý, metaforický, přecházející z lyriky do dramatu třeba třikrát během jednoho odstavce. Cestu naší omezenou budoucností jsem si užila.

'Chyba' je prvotina mého bývalého spolužáka z gymplu, Marka Šindelky, a vzhledem k tomu, že jí napsal ve svých 23 letech, a ke kvalitám, které kniha má, mohu konstatovat, že Marek má obrovský spisovatelský talent. To potvrdil už svou básnickou sbírkou Strychnin (2006), za kterou získal cenu Jiřího Ortena - a v Chybě se jeho básnický původ jen potvrzuje. Prozaický text střídají básnické pasáže, které jsou jakýmysi zkratkami v narativním procesu, příběh se tím zrychluje, ale zároveň jaksi zjemňuje, a při popisu používá Marek krátkých úderných vět, které ve čtenáři vyvolávají dojem samostatných obrazů, zaměřených na detaily. Kniha samotná je přes svou krátkost plná barev, vůní, a dokáže být postmoderním mixem detektivky, romantického příběhu, a narativní lyriky s nádechem až Ajvazovského fantastična. Marek Šindelka byl označen díky této knize za 'prozaika nejmladší generace' a já nemohu než souhlasit. Ačkoliv má kniha jisté nešvary - v poslední třetině se kniha trochu příliš rozvolňuje, a napětí upadá, nedotáhnutost některých postav, atd. - tak věřím, že se Marek Šndelka stane jedním z důležitých spisovatelů naší doby. Přeju mu to.