S plísní na rtech

Setkání s mrtvicí mě kapku rozechvělo, nedávno se mi 2x zastavily hodiny. Naštěstí šlo jen o baterii darebačku. Zbylé povídky jsem si také užila. Záhrobní zákeřnosti, koketování s věčností, humor temný jako bezhvězdná noc... mám to ráda.

Už tomu vtipnému názvu nešlo odolat! Hlavní hrdinové jsou na první pohled kladní, ale pak zjistíme, že to není úplně pravda, že se něčím provinili, že něco mají na svědomí. Ocitáme se v různých dobách a na různých místech, ať už v opuštěných domech, na samotách u lesa či v tajemném zámku nebo kapli. Místy se příběhy odehrávají v hlavách šílenců, kterým nikdo nevěří, co zažili. Atmosféra houstne. Kolem se prohánějí pavouci, klíšťata a jiná havěť, není nouze o kosti, maso a vnitřnosti. Tak jasně, že čekáte, že se něco stane, ale stejně se bojíte. Občas zažíváte zadostiučinění doprovázené černým humorem a černou všudypřítomnou plísní... Naprosto mi vyhovuje tento formát kratších povídek s nápaditými pointami. Jednoznačně doporučuji jako úvod k žánru, jenž se zove horor.