Některé povídky jsou opravdu skvělé s dobrou pointou. Například Blízká setkání čtvrtého druhu. Některé jsou dost slabé a většina tak někde mezi. Jako vždy u povídkových knížek.

Z knihy mám rozporuplné pocity, ale tak to někdy u sborníku povídek bývá. Pár povídek bylo opravdu dobrých a klidně bych si je přečetla ještě jednou. Paradoxně to ale byly povídky, které s hororem moc společného neměly. Valná většina z nich ale byla průměrná a žádné emoce ve mně nezanechala. Bohužel dost z nich bylo navíc i vyloženě chabých a co hůř, přišlo mi, že vykrádají příběhy z Věřte nevěřte nebo Černé sanitky. Po těchto autorech už v budoucnu s největší pravděpodobností nesáhnu.