Mízožravci

Po přečtení Vládců kómatu jsem se poohlédl na e-shopu svého oblíbeného nakladatelství po dalším titulu Petra Bočka a má volba padla na Mízožravce, čehož vůbec nelituji, protože můj Zlatý psinec získal v tomto svazku další cenný přírůstek. Mízožravci jsou pro mě opravdu zvláštní knihou, protože obsahují dvě roviny. Tu první tvoří temný, děsivý příběh podbarvený nepříjemnou atmosférou zla, takovou tou atmosférou, která mě při čtení téměř nutila k tomu, abych se tu a tam s obavami ohlížel přes rameno. Autor se navíc nebránil občasným popisům explicitního násilí, a to všechno pro mě dělá z tohoto titulu skvělý horor. A druhou rovinou je ta nostalgická. Když jsem byl kluk, neměl jsem sice štěstí na opevněné Království, ale jinak jsem si připomněl celou řadu dobrodružných výprav a "nesmiřitelných" bojů z mého dětství. A to jsem tady v žádném případě nečekal. Je to tedy pro mě takový horor s přidanou hodnotou, a to se počítá. Já mám přírodu rád, k jejím ochráncům či Ochráncům mám ale vztah spíše záporný (vyjímaje ty rozumné). Cena ropy sice v poslední době roste, přesto si zřejmě pořídím alespoň základní zásobu benzínu. Pokud se kolem mě nakumulují fanatičtí uctívači rostlinstva, budu jim moci pomoct s jejich zápalem. Nemohu, než doporučit.

Jop, tohle je přesně ten dobrý, béčkový paperbackový horror z domácího prostředí od domácího autora. Horror, kterému díky jeho původu není co vyčítat. Prostě až radost číst. Zajímavostí (a vnímám to pozitivně) je, že se mi o něco více zalíbil až po jeho dočtení než během jeho čtení (ale není to nijak výrazný ani důležitý rozdíl). Asi potřebovalo všechno zapadnout. Možná jsem to (po všech těch recenzích a autorových posledních povídkách) čekal trochu údernější a agresivnější, ale vlastně mi to nijak nevadí, jen mě to trochu překvapilo. Mízožravci jsou promyšlený, hezky vystavěný příběh, který plyne pozvolna a vlastně až nečekaně a náhle zjistíte, že vám zalezl pod kůži (nebo kůru). na správných místech správné detaily, silný retro nádech (možná chtěl místy autor mnohem více zmínit o době osmdesátek než táhnout příběh kupředu, ale kazí to knihu? - NE), úžasná hra s místem a prostorem děje a propojení dobových reálií. Dvojí konec? U Bočka mě to nepřekvapuje a v knize mi to nevadí, dobré jsou oba. Jo, takové knihy chci. 3.75*