Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
79%
(31 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
28.11.2023
3
Tak tentokrát mě mistr slova zklamal, a to hodně. Nemám žádné literární vzdělání, vycházím jen z jeho předchozích děl a z počtu ostatních knížek, které jsem za svůj život přečetla, a tak hodnotím možná laicky. Mně tento pozdní Nabokov, který se jiným zdá skvělý, připadá už trochu senilní a hlavně pohodlný, než aby dbal na formu a na čtenáře. Má myšlenky a vzpomínky, které mu bez velké kontroly padají...
Tak tentokrát mě mistr slova zklamal, a to hodně. Nemám žádné literární vzdělání, vycházím jen z jeho předchozích děl a z počtu ostatních knížek, které jsem za svůj...
Tak tentokrát mě mistr slova zklamal, a to hodně. Nemám žádné literární vzdělání, vycházím jen z jeho předchozích děl a z počtu ostatních knížek, které jsem za svůj život přečetla, a tak hodnotím možná laicky. Mně tento pozdní Nabokov, který se jiným zdá skvělý, připadá už trochu senilní a hlavně pohodlný, než aby dbal na formu a na čtenáře. Má myšlenky a vzpomínky, které mu bez velké kontroly padají na papír. Co říct třeba na toto souvětí: "Když Hugh Person, člověk milující pořádek, pátral po komodě,do níž by si uložil věci, všiml si, že prostřední zásuvku starého psacího stolu, vykázaného do tmavého kouta pokoje a odsouzeného do role pouhého podstavce pro lampu, která bez žárovky a stínidla připomínala kostru polámaného deštníku, ruka hosta či pokojské (ve skutečnosti ani jednoho nich) kteří ji jako poslední prozkoumali, zda v ní něco není (neprozkoumal ji nikdo), řádně nezasunula." Konec citátu. Za tohle by žáček čtvrté třídy dostal ve slohové úloze pětku. Autor má k stáru asi rád zelenou barvu - ta se hodně opakuje, jablečně zelená na okenicích, jablečně zelená zástěra, zelená figurka lyžařky atd. až po jedovatě zelenou. Ano, jeho popisy věcí i situací jsou jinak hodně barvité i průzračné, to se mi líbí, ale to přeskakování sem a tam už ne.
Číst více
Číst více
2.10.2023
Začínám být zřejmě, co se týče díla VN, lehce sentimentální. Ale je to skvělá kniha, takřka esenciální Nabokov. Všechna jeho velká témata od paměti, přes posedlost v různých formách, "téměř obyčejné šílenství", dějiny téměř zapomenutých věcí, literární eskamotérství a hravost, znejišťování vypravěčem a především ten ironický humor, někdy tedy dosti literátský, ale baví mě objevovat ty zasuté...
Začínám být zřejmě, co se týče díla VN, lehce sentimentální. Ale je to skvělá kniha, takřka esenciální Nabokov. Všechna jeho velká témata od paměti, přes posedlost v...
Začínám být zřejmě, co se týče díla VN, lehce sentimentální. Ale je to skvělá kniha, takřka esenciální Nabokov. Všechna jeho velká témata od paměti, přes posedlost v různých formách, "téměř obyčejné šílenství", dějiny téměř zapomenutých věcí, literární eskamotérství a hravost, znejišťování vypravěčem a především ten ironický humor, někdy tedy dosti literátský, ale baví mě objevovat ty zasuté mnohoznačnosti. Mně to bavilo velmi, zároveň vcelku chápu to rozkolísané hodnocení zde. Tenhle pozdní Nabokov je ale podle mě skvělý a je to taková třešnička na dortu pro ty, co přečetli jeho předchozí romány a povídky. Abychom zůstali ještě u těch otřepaných přirovnání (na víc se holt nezmůžu, nejsem VN), tak román je jako krystal, jako zrcadlící krystal se spoustou faset. Navíc je to taková malá autorova summa. Je to jedna z těch knih, které lze číst opakovaně. Nemůžu jinak než dát plný počet a doporučuji.
Číst více
Číst více