Program Nosferatu

„Největším luxusem, kterej si může člověk dovolit, je prázdná hlava.“ „NECHOĎ DOVNITŘ VOLEJ HAVRANY“ Čtrnáctá Zrnka temnoty opět dokazují, že spisovatelé sem vybraní dost hřeší tím, že používají scény a situace z jiných, již hodně známých příběhů. Já jsem spokojen tak na půl. Když totiž odečtu různá klišé z jiných knih, příběhů a od jiných spisovatelů, hrubá kostra příběhu je povedená. Forma vyprávění je někdy moc dětská, ale jak jsem řekl, zrnka temnoty v tom rozhodně najdete. Navíc jsem se pobavil, když si „táta“ zkoušel svý možnosti. Víc nenapíšu, ať nebouchnete a já nespoileruju. Vzhledem k tomu, že má tento příběh asi jen 150 stran nestačí vás unudit k smrti, protože ta poslední fáze za něco stála. Rozhodně jsem rád, že jsem vydržel až na konec. Citát: Ty jsi tak slaďoučká, že tě asi maminka brzo spapá.

Další příběh z mé oblíbené edice Zrnka temnoty, tentokrát z pera Miroslava Pecha, se četl velice dobře. Autor hororových až bizarních příběhů a jeho dcera mají k sobě velice blízko a to i po nečekaném odchodu Goblina z tohoto světa. Dceřina oddanost otci je až na pováženou a člověk by si měl rozmyslet, zdali má přijmout pozvání k ní a tatínkovi domů... Hororová jednohubka nepostrádá napětí, spád a úbytek krve, ani nevíte, jak jste se ocitli na konci pozoruhodného Programu Nosferatu.