Problém troch telies

Je silno cítiť, že v komunistickej Číne má veľký vplyv Sovietsky zväz (ktorý síce neexistuje, no jeho "smrad" stále máta v hlavách pojašených), a všetci aparátčici a komunistická propaganda mi strašne liezli na nervy. Takisto sovietske propriety – ideológia, vojenské projekty, atmosféra režimu – mi vadili. Možno na Číňanov pôsobia autenticky, mňa rušili a bola to skôr nechutná kulisa (asi ako ošarpané a počmárané baráky z Tankového práporu) bez nejakej hĺbky. Potom je tu hra, ktorej popis je ešte menej zaujímavý a úplne nezáživný než zvyšok knihy a to smelo knihu nazvem „utrpenie akéhokoľvek čitateľa“. Za ďalšie: na rozdiel od Clarka alebo Weira alebo Plauchovej, autor vôbec nevie podať fyzikálne teórie širokému publiku, je to nudné ako učebnica ekonómie a dobré ako uspávadlo, keď človek nevie zaspať. Tieto pasáže sú preplnené odbornými pojmami bez vysvetlenia, niektoré som sa snažil čítať viackrát a aj tak som si nebol istý, čo tým autor vlastne chcel povedať. Rozbalenie protonu na oblohu mi prišlo ako čistý „psycho-blábol“. Čo je najväčší prúser pre autora? To, ak si čitateľ nedokáže k žiadnej postave nastaviť vzťah, aby ho to nútilo čítať ďalej. To sa mi nestalo, ani Ye Wenjie nie je výnimkou – jej rozhodnutia pôsobia nelogicky, akoby bola len nástrojom na posun deja. Teda deja, toho je tu pramálo. Nakoniec zostáva otázka: O čo vlastne autorovi šlo, čo chcel čitateľom odkázať, keď napísal sterilnú knihu? Nemám ani tucha. Ale komunisti tlieskajú.

Bohužel po první knize nemám tu největší chuť se vrhnout na další díl, ale celková myšlenka této série je dostatečně zajímavá, abych se k tomu odhodlal. To je totiž jedna z mála obdivuhodných věcí na knize. Ona myšlenka mimozemských civilizací není zas tak přelomová v žánru sci-fi, ale autor ji pojal dost zajímavě. Vykreslení některých osudů postav má taky něco do sebe a chvílemi se člověk dokáže vcítit do jejich situace. Pak ale následuje řádka problémů a to nejen ten o třech tělesech. Postavy jsou mdlé, podobné (nemluvě o jménech) a zajímavý byl jen Velký Š'. Autor čtenáře zahlcuje historickými a fyzikálními pojmy, které ho jen matou a nepřináší téměř nic do příběhu a já se dostal do fáze, kdy jsem jen očima projížděl text a čekal na konec další hromady fyziky. Takže se zajímavým rozjezdem doufám, že autor dokáže jednotlivé problémy zlepšit a další díl bude daleko lepší.