Příběhy z Ďáblova hřbetu

Dnes dorazila mnou netrpělivě očekávaná, kumulovaná zásilka ze Zlatého Psa a já jsem se okamžitě pustil do této povídkové sbírky, abych její četbou navázal na nedávno přečtený Ďáblův hřbet. A překvapil jsem sám sebe tím, že jsem knížku sfouknul za jedno odpoledne (a kus večera). Nepochybně to bylo tím, že se mi jednotlivé povídky moc dobře četly. Rychle mi došlo, že na Ďáblův hřbet tímto svazkem tak úplně nenavážu (a pokud ano, tak jen velmi volně), ale v žádném případě to pro mě nebylo důvodem k nespokojenosti. Naopak, jednotlivé příběhy mě opravdu bavily a vlastně mě ani nepřekvapilo, že se nejedná (alespoň pro mě) o hororovou záležitost, vždyť i román z tohoto prostředí jsem vnímal spíš jako dobrodružný příběh. Povídky jsem jako dobrodružné nebral, pro mě šlo spíše o tajemno, a toho tady bylo víc než dost. Ne všechny povídky mě dokázaly nadchnout, ale ani jediná mě nezklamala a já jsem se žádného zklamání ani nebál, napsal je přece Ivan Kučera, jehož styl mi velmi sedí. Kromě samotného autora a jeho bývalého hřbetního spolupracovníka a současného překladatele (jen tu Javorinu bych nepočešťoval, to mi trochu tahalo oči) musím pochválit i nakladatelství Golden Dog, které mou předobjednávku tradičně odměnilo nejen tematickou záložkou ale i podpisem člověka, který to celé spáchal. A já si takového fajn přístupu opravdu cením. Pokud máte rádi tajemno s občasným lehkým mrazením v zádech, jistě si titul užijete.