Potichu

Sice nebudu zrovna cílová skupina, ale atmosféru Prahy a Žižkova jsem cítila na každé stránce. Postava Vladimíra je dokonale pesimistická a možná není tak úplně vytržená z reality. A tramvajový grupáč na ípáku...to je naprosto přesné. Bavila jsem se.

ČTE SE TO SAMO A NAVÍC TO MÁ DVĚ ZÁLOŽKY - magnetickou vychytávku s kočičkou. Holka v modrých šatech se sluchátky v uších ho chce pustit sednout. Poslouchá nějaký tvrdý rock. /Do vlaku dobrý./

Mám rád skládané příběhy, které se na konci seběhnou a vyustí ve společném konci. Tentokrát to, ale opravdu nebyla taková jízda jako uprvní knížky od jaroslava Rudiše, čekal jsem , že to bude trošku větší jízda. Na druhou stranu zajímavě poskládané osudy lidiček, kteří se nakonec potkají, některé o tom nevědí. Pro nás nepražáky, je to i trochu jiná podívaná na Prahu, a to jak v podání američana, nebo dalších postav. Ale to hlavní je věčné hledání, nechceme být sami, necheceme být s tím nebo s tou, ale všechno nakonec dopadne úplně jinak, a je na nás jestli s tím něco uděláme, nebo se z nás stanou pouze konzumenti života, na rozdíl od těch, kteří chtějí život prožít se vším, co život přináší, ať už to jsou výhry nebo prohry...

Sice nebudu zrovna cílová skupina, ale atmosféru Prahy a Žižkova jsem cítila na každé stránce. Postava Vladimíra je dokonale pesimistická a možná není tak úplně vytržená z reality. A tramvajový grupáč na ípáku...to je naprosto přesné. Bavila jsem se.

ČTE SE TO SAMO A NAVÍC TO MÁ DVĚ ZÁLOŽKY - magnetickou vychytávku s kočičkou. Holka v modrých šatech se sluchátky v uších ho chce pustit sednout. Poslouchá nějaký tvrdý rock. /Do vlaku dobrý./

Mám rád skládané příběhy, které se na konci seběhnou a vyustí ve společném konci. Tentokrát to, ale opravdu nebyla taková jízda jako uprvní knížky od jaroslava Rudiše, čekal jsem , že to bude trošku větší jízda. Na druhou stranu zajímavě poskládané osudy lidiček, kteří se nakonec potkají, některé o tom nevědí. Pro nás nepražáky, je to i trochu jiná podívaná na Prahu, a to jak v podání američana, nebo dalších postav. Ale to hlavní je věčné hledání, nechceme být sami, necheceme být s tím nebo s tou, ale všechno nakonec dopadne úplně jinak, a je na nás jestli s tím něco uděláme, nebo se z nás stanou pouze konzumenti života, na rozdíl od těch, kteří chtějí život prožít se vším, co život přináší, ať už to jsou výhry nebo prohry...