Panna

Mé první setkání s autorem na doporučení pana knihkupce. Neprohloupila jsem. Kniha mě zaujala už svou jednoduchou, ale nepřehlédnutelnou obálkou, zvláštním uspořádáním kapitol a to jsem ještě netušila jakým neuvěřitelným vypravěčským talentem je obdařen autor. Zcela jsem se ponořila do děje odehrávajícího se v letech 1938 - 1991 na Příbramsku. Krásný čtenářský zážitek. V úvodu knihy je citát: " Potrvá rozdíl ten jako je v čirosti mezi vzduchem a andělem, vždy mezi láskou mužů a mezi láskou žen." John Donne: Vzduch a andělé

"Svatá hora jest útočištěm všech a Panna Maria neodmítá pomoci nikomu, kdo se k ní s důvěrou utíká." Příběh z Příbramska jedné poválečné generace od konce války po 90. léta znovunabyté svobody je naplněný pozoruhodnými lidskými osudy, jejichž cesty se odvíjely klikatými, kamenitými cestami plnými výmolů. Marek Toman sepsal barvitý příběh plný mnoha nečekaných odstínů mezi černou a bílou. Aniž by zabředl do známé brutality a hrůz místních komunistů nebo německých či sovětských okupantů, nechává nás autor nahlédnout s netušenou intimitou do normálních lidských životů. normálních lidí, které potkala válka, 50. léta, osmašedesátý a nakonec devětaosmdesátý. Pozoruhodná je především postava Emy Dolejšové, jakkoli ani její štít nezůstal neposkvrněný. V životě ale člověk činí nejrůznější rozhodnutí a velmi často se rozhoduje pod vlivem okolností, které si nevybral. Nejobskurnější postava pro mě byla ovšem postavil Olega, který se do Československa dostal coby Vlasovec a ruský zrádce. Zrádce, který uvíznul v bezčasí a meziprostoru. Je skoro s podivem, že všechny stěžejní postavy Panny mají svůj předobraz v historii Příbramska. To však román činí také vysoce věrohodným, možná až na postavu onoho Olega. I když možná ne tak úplně. To až dnešní doba povinných platebních odvodů a elektronických záznamů o každém jedinci činí život v anonymitě nemožný. Přistupovala jsem k dalšímu poválečnému románu s určitou skepsí, protože téma už zdá se přehltilo knižní trh. Toman mě ale velmi pozitivně překvapil a já opět narazila na román, který postrádá tu tak potřebnou propagaci ze strany nakladatele a možná i autora samotného. Dílo ve své kategorii vysoce vyčnívá a já si mohu jen povzdechnout, že do popředí jsou uměle postrkovány romány mnohem nižší kvality.