Niekde za morom

Dům v blankytně modrém moři je moje jedna z nejoblíbenějších knih. Moc jsem doufala, že bude pokračování, alespoň stejně tak dobré. Hodnotím plným počtem, protože to bylo moc pěkné, ale v porovnání s prvním dílem už jsem tak moc nadšená nebyla.

Tak tohle bylo OBROVSKÉ zklamání! První díl jsem si neskutečně zamilovala pro tu jemnost a citlivost a proste Klunuv styl, kdy z postav vyždíme jejich utlacovanou hodnou a laskavou stránku. Tohle číst bylo za trest. Zacatek mě nebavila stejně, jako v prvni knize. Jenomže tady se to nezlepšilo. Čekala jsem polovinu knihy a pak jsem vzdala očekávání k lepšímu. Tohle byla naprosto hnusná propaganda a vyvyšovaní homosexuálů, proti kterym absolutně nic nemám, ale tady mi fakt vadilo, jak oni byli dokonalí, neustale v právu a vsichni ostatní neměli pravo se chovat dobře. Souhlasím se vsemi komentáři, které obsahují značnou kritiku a minimum hvězdiček. Ja byla docela naštvaná, ze Klune v podstatě zničil vsechno, co vybudoval v prvním díle. Po tomhle díle mi nezůstal žádný hezky pocit, Tohle nebyla hezká pohádka pro dospělé, Tohle bylo kruté a zbytečné pokračování. Dávám 1* protoze mam Kluna proste rada a nedokážu jeho knize dat odpad. Ale jestli takhle bude pokračovat, asi po dalších nových knihách nesahnu a přečtu si spíš jeho starší kousky.