Nesnesitelná lehkost bytí

Nesnesitelná lehkost bytí - anebo planeta nezkušenosti a neopakovatelnosti ..... Ke knize se vracím po 30 letech - a můj náhled je zcela jiný .... Autor nepředkládá dogmata - on přemýšlí a uvažuje - o smyslu života, o odkazu Parmenida o dvojím vidění světa , o našem rozdělení na počátku a hledání své druhé půle ....o vztahu mezi mužem a ženou a jejich rozdílném vnímání .... Mne zaujala kapitola " nepochopená slova" - obraz rozličného chápání každého z nás .... A v závěru dojemná kapitola Kareninův úsměv - zde mi Tereza byla velmi blízko ve své nezištné lásce k fence , když se s ní loučí .... " byl to pohled strašlivé, nesnesitelné důvěřivosti .... Tereza věděla, že TAKTO už se na ni nikdo nepodívá ..." Kniha zůstává v mé knihovně a možná, že další setkání s ní objeví opět něco nového ....

On je zaskočený láskou k ní, ... jenže je to láska, ve které hraje hlavní roli něha, soucit a pocit odpovědnosti za život druhého, ale ...ne sex. Ona v něm tuto lásku vyvolala, ... jenže trýzní ji jeho neustálé nevěry, protože ona, na rozdíl od něj, může bez výhrad milovat pouze jediného člověka. Ona, její láska, nakonec „zvítězí“, ... jenže za cenu výčitek svědomí, protože on se musel vzdát „společenského úspěchů“, vyměnit ho za její lásku, ... a tak, za život v těžkosti, ... a přesto, nebo právě proto, za život ... naplněný. Jejich příběh se uzavírá tragicky, a přesto, nebo právě proto ... končí ve vzájemném souzvuku ... A pak tu máme „druhý příběh“, on a ona, ... kdy ona je ta silnější ve vztahu, ... a jejich spontánní život, probíhající v atmosféře společenských úspěchů a ironické lehkosti ... a končící rozchodem ...nicneříkajícím prázdnem ... Příběhy pana Kundery jsou plné filozofie ... a mě to na nich baví , ... mezi řádky „řádí“ Parmenidés a jeho rozlišení lehkosti a tíže :-), najdete tu Nietzscheho, dávajícího lidským činům tíhu odpovědnosti :-), ... a proč to všechno? ... protože člověk je vybaven tím tajemným „já“, kterým je v přírodě tak jedinečný, „já“, které si je vědomo svého bytí, své konečnosti, ... omezením své cesty na časový úsek mezi narozením a smrtí: „Lidské bytí je bytím k smrti, bytím bez návratu.“ ... jenže, myslíte, že by člověk opakováním byl ve svých rozhodnutích moudřejší?