Něco si vymysli

Jak já se snažil... Jakoby titul knihy korespondoval s náladou autora při tvoření povídek... Neupírám některým originalitu, vtip a kreativitu, ale mnohé jsou pro mě absolutně nepochopitelné, psané navíc nesrozumitelným jazykem, autor používá přespříliš pojmenování, někdy až bajkovitá přirovnání... I když je autor staršího data narození nežli jsem já sám, připadá mi mnohdy, že čtu text nějakého dvacetiletého mladíka. Palahniukovými povídkami se vine jako had jedna spojitost. Sexuální narážky, podtexty, popisy... Je to účelové, nebo jen lidské a spontánní? I když jsem jiného Palahniuka nečetl, tyto povídky mi ho zařadily do jisté kategorie autorů. Překvapí mě, pokud v jeho další tvorbě najdu více lidského citu, méně stoicismu a přijatelnou formu vyprávění... Nechci předjímat, to by ode mne nebylo profesionální. Takže soud této knihy- povídky jsem nedočetl, zklamaly mě a nejsem z nich nadšený... Rád bych byl...

Chtěla jsem si rozšířit obzory, ale tohle je na mě asi moc vysoká literatura. Povídkami jsem se strašně dlouho prokousávala, většina mě absolutně nebavila, některé šokovaly, poslední dvě jsem už ani nečetla. Jediná, která mě zaujala, byla ta o té opici. Palahniuka už si tedy nedám.