Nadělat prachy

Nečekala bych, že se mým oblíbencem stane takový hejsek, jako je Vlahoš... Ale dostal se mi pod kůži už v Zaslané poště a zůstal tam, takže celou jeho bankovní kariéru jsem sledovala s napětím a držela mu všechny palce, aby dokázal s bankou stejně podařený kousek, jako s Poštou a Semafory! Jsem tak ráda za ty báječné vygradované konce! Oni jsou to vlastně pohádky. Dlouhé, promyšlené, zamotané, ale pohádky :-) A Vetinary je nakonec sympaťák....

Jak se Zeměplocha chýlila ke konci, stala se Rosretovská "industriálně-revoluční" série mojí nejpopulárnější. V Nadělání prachů se Pratchett podíval na zoubek ekonomice a bakovnictví. Téma je to o něco méně zábavné než přerod sbírání špendlíku na filatelii v minulém díle této podsérie, ale pořád je to skvělé. Nejraději jsem měl pana Pedanta s jeho oblíbenou (ehm) hračkou, ale zdatně mu sekundovala i zamilovaná golemice Grácie. A jeden z mých oblíbených Igorů dal dohromady ekonomický počítač Vyšplouch, který mě taky nadchnul.