Mýty

Jak pestře je rozsáhlý autorův, jeho život, tak se dokonale soustředí na detaily v poslední době, na svou knižní tvorbu - řecké báje a pověsti. Ucelený komplex, odkrývá tajemství. Pohltí vás, fantazie minula, která ve své děsivosti dala návod jak to bylo s počátkem chaosu. Nebeská báň a daleké a stálé hvězdy spolu s přírodními živly byly pro fantazii a strach inspiraci k bájemství. Nadšení, že se už snad vyznám v těch Božích Bozích mě přeneslo přes zrůdnosti k poučení, že vše z tohoto vyprávění má svou jistou stopu i v dnešku. Hvězdy, souhvězdí, minerály, prvky, rostlinstvo, medikamenty, psychika a láska, vše je darem pojmenovaným z tamních časů na počest řeckých božstev budoucím pokolením. Citace:" Možná by se dal narcismus nejlépe definovat jako potřeba pohlížet na druhé jako na odrazové plochy, které nás uspokojují jedině tehdy, pokud se v nich odráží milující a obdivující obraz nás samotných. Když se podíváme do očí druhého, nechceme tam vidět, kým je on, ale jak v jeho očích vypadáme my sami. A může podle této definice vůbec někdo říct, že v sobě nikdy nepocítil ani špetku narcismu?" Superpočin, paráda.

Jak pestře je rozsáhlý autorův, jeho život, tak se dokonale soustředí na detaily v poslední době, na svou knižní tvorbu - řecké báje a pověsti. Ucelený komplex, odkrývá tajemství. Pohltí vás, fantazie minula, která ve své děsivosti dala návod jak to bylo s počátkem chaosu. Nebeská báň a daleké a stálé hvězdy spolu s přírodními živly byly pro fantazii a strach inspiraci k bájemství. Nadšení, že se už snad vyznám v těch Božích Bozích mě přeneslo přes zrůdnosti k poučení, že vše z tohoto vyprávění má svou jistou stopu i v dnešku. Hvězdy, souhvězdí, minerály, prvky, rostlinstvo, medikamenty, psychika a láska, vše je darem pojmenovaným z tamních časů na počest řeckých božstev budoucím pokolením. Citace:" Možná by se dal narcismus nejlépe definovat jako potřeba pohlížet na druhé jako na odrazové plochy, které nás uspokojují jedině tehdy, pokud se v nich odráží milující a obdivující obraz nás samotných. Když se podíváme do očí druhého, nechceme tam vidět, kým je on, ale jak v jeho očích vypadáme my sami. A může podle této definice vůbec někdo říct, že v sobě nikdy nepocítil ani špetku narcismu?" Superpočin, paráda.

Nejdřív jsem se dostala ke knize Hrdinové, která mě natolik bavila, že jsem si pořídila i tuto první - Mýty. Narozdíl od poměrně veselých Hrdinů mi Mýty připadají temné, thrillerovité a určitě ne pro děti. Ale Mýty se mi líbily mnohem víc než Hrdinové. Uvědomila jsem si, proč v dobách, kdy nebyla televize, noviny, kino ..., byly tyto příběhy vyprávěny. Kam se hrabou televizní seriály! Drámo! Nejvíc mě zasáhl příběh Pandory, kterou jsem vnímala dosud úplně jinak, než jak jsem ji pochopila z knihy teď. Ale v doslovu to pak autor ještě dovysvětlil, což mě trochu uklidnilo, ale i tak se na to budu dívat už jinak než dřív. Hodně mě zaujalo, jak moc vychází naše kultura a jazyk atd. z řecké mytologie. Líbí se mi, že autor uvádí vždycky, kde a proč se můžeme setkat v našem světě s obdobným jménem nebo názvem (pobavil mě třeba Streptokok). Někde je jen náznak, který si už musíme domyslet ... třeba postava Prométhea jako hrdiny ježíšovitého typu. Určitě doporučuji k přečtení.