Modrá CREW 34 Zabiják 3

Opět mě potěšilo pokračování o zabijákovi-sympaťákovi. Moc se mi líbíly barevné kresby, více, než ty tmavé ponuré.

„Já na sliby a přísahy moc nevěřím, ale kdyby mě chtěl zlikvidovat, proč by mě nechával odejít?“ Čtvrtý svazek je rozdělen na dva sešity. Ostatně, to je skoro vždycky. Ten první Krevní pouta jsou zajímavá v tom, jak náš Zabiják uvažuje. Jak žije a co dělá, i když se vlastně schovává. A schovka ve velkoměstě je vlastně pro něj hračka. Až na jednu maličkost, kterou má v bytě. Ale víc neřeknu. Ti, co čtou od začátku vědí a pro ostatní by to bylo vyzrazení děje. A to nikdo nechce, že jo. Kresba je klasika. Už jsem si zvyknul. Temnější barvy, nic výstředního, jednoduchá komiksová okna. Citát: Jednou z nejdůležitějších věcí, kterým jsem se v této branži naučil, je že nemám věřit na náhody. Druhá část nese název Smrt v duši. Její podstatu vystihl právě obrázek na přebalu tohoto svazku. Je to totiž zároveň titulní strana druhé části. Respektive části 5 z celku. Tohle už je brutálnější, než například klidnější předcházející díl. Dokonce se tu ukazuje i agresivní červená barva. A nemusí to být nutně barva krve. Druhá část je akčnější a pozorný čtenář se tu dozví docela dost zajímavostí. Ale i přes tu dodatečnou akčnost a finální výstřel mám stále pocit, že se v tomto příběhu až moc mluví. Citát: Abych si zachránil krk, uzavírám dohodu jen sám se sebou.