Modrá CREW 33 Zabiják 2

Můj společník, můj přítel, můj rádce, můj bankéř . . . všechna vajíčka v jednom košíku. (Ozubená kolečka 2) Ozubená kolečka příběh druhý začíná tam, kde skončil příběh první. Tedy na horách. Hlavní hrdina si sice chce dát pauzu, ale na dovolené stejně přijme zakázku. A to je dobře, protože čtenář nebyl zvědavý na nějaké nudné lyžování. Tak že se to rozjede pěkně z kopečka a hned od začátku. Navíc je v tom dost mouder. Skoro každá věta, kterou Zabiják vysloví by se dala použít jako citát. Jako například oznámení, že objednatel vraždy je stejně vinen jako ten, kdo stiskne spoušť. Osobně se mi líbil výrok s Adolfem Hitlerem. Tento příběh je o pomstě. Malá ochutnávka: Kdo není připravený na smrt, nesmí tohle řemeslo dělat. Není na to stavěný a nejde mu to, ať už je na kterékoli straně. Zločinec nebo ne. Ať věří čemukoli. A jestli chcete znát můj názor: Všichni lidé ať dělají cokoli a ve kterékoli chvíli v životě, by měli být připraveni podívat se smrti do očí. Dalším příběhem v této sérii je Dluh. Dluh je vlastně pokračováním, nebo lépe řečeno, důsledkem Ozubených koleček. Všechno navazuje na jedno a základem je povolání Zabijáka. A jak už jsem několikrát slyšel jedno zásadní heslo: Když to hodně dá, na nic se neptej. No, jest-li to někdy není chyba. A když vám prozradím, že v tomhle příběhu maj prsty Kolumbijci, každý tuší nějaký průser. Co se týče kresby tady je to na pováženou. Není to poutavá kresba, je jen účelová. Vlastně tu nenajdete jediný zapamatovatelný obraz nebo situaci. Tak že asi nejzajímavější je krokodýl na titulní straně. Citát: Nakonec je jedno, kdo je zadavatel. Pořád stejná práce. (Dluh)

„Řekl jsem si, že se obejdu líp sám. Že takový už je život, stejně jsme sami. A i to je dost. Někdy až moc.“ Dobre, idem na 4*. Prvé dejstvo ma až tak nestrhlo, síce sa mi páčilo (ak sa čosi také o tak temnom príbehu dá vôbec povedať), ale čakal som, že ma to do svojich osídiel lapí náruživejšie. Očakávania sa naplnili až pri dvojke. Erotika, krv, prekvapivo sympatický nesympatický ústredný antagonista, zábavné vedľajšie postavy, skvelé scény, napätie, ale i štipka drsného, čierneho, cynického, krutého humoru. Hoc sú „hrdinove“ filozofické preslovy plné neoriginálnych myšlienok, sú napísané tak, že som uznanlivo prikyvoval, hoc som si uvedomoval, aké klišé to je. Resp. nie ani tak klišé, ako skôr hlboká životná pravda. Ale keďže túto hlbokú životnú pravdu ovláda asi každý nad 4O, tak je to zároveň klišé. No nič, zamotávam sa. Skvelá jazda, parádne nakreslená. Mrazivé je, že hoc sa v dvojke viac pozrieme na to, kto je vlastne ústredný zabijak ako človek, tak je to vlastne ešte desivejšie, než keď sme o ňom nič nevedeli.