Modrá CREW 12 Hrobař 3+4

Skvělé pokračování příběhu, nasáklého hnijícími mrtvolami, krvi a brutalitou - opět velice originálně, nečekaně a moc zábavně, skvělé!

Vaše operace bude dlouhá. A po pravdě řečeno, když mě potěšíte nějakým tím řevem, nebudu proti. Opět dvě dávky v jednom svazku. Od Crwe už snad ani nic jiného neočekáváme. V tomto případě je to Hrobař příběh třetí Lidožrout ze Sutter Campu a čtyřka se nazývá Hippokratův stín. Tvůrci zůstávají stejní, jako v prvních dvou sešitech a tak se z této stránky nemáme čeho obávat. Komu se líbil první svazek, je určitě natěšen (jako já) na svazek druhý. Hned v prvním, respektive, třetím příběhu Hrobaře, jsem zahlceni Jonasovo hláškama o mrtvolách (Nemůžu mrtvolu vašeho papínka opravit, protože je napůl rozpuštěná, když umřel ve vlastních sračkách.) Litujeme stav slečny Rose (Pohled na zesnulého nedoporučuji, neboť čas vykonal svoje a tělo se k tomu nehodí) a nezdolnost číňanky Lin. (Co čtyři nohy, dvě nohy, nebo se plazí, ty můžeš jíst) Tak že tady je všechno v pořádku. Citát: Na Hippokrata vám seru! Dost brutální příběh, řekl bych. Lidožrout Jeronimus Quint je celkem zvrácený. Ale na druhou stranu, údajně léčí nemocné. Slečna Rose trpí jeho vinou a čtenář i pozorovatel v jednom, netuší, jak to všechno dopadne. Jisté cesty tu jsou, ale ani jedna není lákavá. Jenže jak správně definovat zlo. Rose by o tom mohla vyprávět. Její rozhodnutí v tomto příběhu bylo velmi překvapivé. Posunulo děj tak trochu do jiných dimenzí. A, bohužel, díky tomu také trpí příběh samotný. Ve druhém sešitě není žádný humor a z hrobaře se stal lovec lidí. Celkově je Hippokratův stín horší než předcházející sešit. Citát. Proč si myslíte, že to dopadne špatně? Jsem přece lékař, ne?