Kůstek Ostrozub, vládce východního pomezí

Hele! Vidíš? Není to nádhera? „FŇUK“ Takhle se rodí sendvič! ….........................................................ČÁST PRVNÍ **** …..............................OSTROZUB – VLÁDCE VÝCHODNÍHO POMEZÍ Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal skupinu Sabaton a její Best of. Tak to vypadá, že se vrátil humor. Opět se o něj nejvíce stará..inu, kdo asi? Švanda Kůstek. Na scéně se objevuje Ostrý zub, řečený Ostrozub, ale tak mu říkají jen sklerotický imbecilové a také se, konečně vrací parta tří posumů. Jo a Ferda Kůstek už zase uspává okolí čtením z Bílé velryby. Malá ochutnávka: Copak je to s váma? Já myslel, že ste masožravci, a ne nějaký stařenky, co jedí zapékánky! Ale vidím tu jen párek stařenek, co jí zapékánky. …Komu říkáš stařenka, co jí zapékánky!!!!! Vrcholem příběhu je Ferda. Přednesl báseň, ale nikdo se opravdu nesmál. Fakt nekecám, byli i tací, kteří plakali. Možná smíchy, ale kdo ví. Citát: Vraťte se, my vás přechytračíme až do žaludku! V tomto dobrodružství mě strašně fascinovala želva a ten její nosič, asi to je křeček. Tahle dvojice byla ze sirotků nejlepší. A pak ten jejich akční výpad. Paráda, snad to nebyl jen sen. ….........................................................ČÁST DRUHÁ *** …....................................................STARCOVA JESKYNĚ ...a to nemluvím o tom, že mě shazovali z útesů, máchali ve vodopádech, promokl jsem na kost, a vůbec jsem si všechno odnášel od prvního dne, co jsem vstoupil do tohohle pitomého údolí! Při čtení tohoto dobrodružství jsem poslouchal Jethro Tull a jejich CD z roku 1992 A Little Light Music. Citát: A mám po žížalkách! Tak zatím, co předešlá kniha se věnovala převážně Ferdovi a Švandovi Kůstkovi, a byla to celkem sranda, je tento příběh opět o něco smutnější. Lidé jsou vystrašení a hádají se. Kresba zůstává stejná, ale dialogy opět postrádají humor a ironické poznámky. Tady, pokud se neobjeví Tedy. To je ten brouk, co je geniálně nakreslený. Malá ochutnávka: DIALOG Švanda: Ajaj! Ferda: Ajaj, co? Švanda: Ajaj to! Ferda: Ajaj! OBA: Krysáci!!!!!!!!! Tak jo, pár ironických vtípků se tu najde. Například „třešňová“ bitva je boží. Jenom škoda, že je tak krátká. Příběh je opět vážnější a jako by se ztrácel sám v sobě. Opravdu jsem čekal, že celá série bude jen švanda a legrace. Nemám rád smutné příběhy. Citát: Kde je hospoda U sudu? …...Stojíme na ní! Musím vyzvednout jednu kresbu. Tedy, krom Teda brouka, je tu ještě krásně nakreslená Trnka. Hlavně v situaci, kdy vyráží do Krysáckého ležení (to není spoiler), tady je nádherně nakreslená a nedivím se, že je do ní Ferda Kůstek tak paf. Tady spadla čelist i mě.

Události konečně nabírají konkrétní směr a mnoho dosud nejasných věcí je se slávou osvětleno. Přitom stále obdivuji, jak skvěle se daří Jeffu Smithovi kloubit dohromady hororovou atmosféru s klasickou fantasy a situační komikou, což ještě podtrhuje málem až disneyovská kresba. Je to jako sledovat krvavou odyseu barbara Krtečka. Ale funguje to, jen si na to člověk musí zvyknout. Čtvrtá kniha předkládá skutečně velkolepé dobrodružství. Ať už jde o zběsilou honičku s krysáky v troskách zapomenutého chrámu, nebo vysvobozování Podfi a Trnky ze zajetí Černé kápě, napětí zkrátka prýští z každé stránky. Vyhrocené drama se trochu odráží na úbytku humoru, ale to je tak nějak přirozené, tady už prostě na legraci není prostor. Snad jen, že všechno to zlo v rámci jedné zapomenuté vesnice na konci světa působí lehce absurdně. Autor se nás sice snaží přesvědčit o fatálnosti celého konfliktu, ovšem druhý Pán prstenů se rozhodně nekoná. Pro děcka ale určitě fajn, možná si i strachem cvrnknou do kalhot.