Královská trilogie

Četla jsem postupně a ještě se budu k dílu vracet, ale styl psaní mi přišel zajímavý a znovu jsem si uvědomila, že historie viděná ve zpětném zrcátku potřebuje hodně informací, aby byla přesná. Nebo alespoň přibližně přesná. A pokud bychom v té době, o které čteme, přímo žili, znovu bychom to viděli očima těch, co to vnímají. Asi jinak jako jeden z poddaných, asi jinak jako vládnoucí král. A o tom to je, vždyť paměť lidská jen o málo přesahuje jednu generaci a jak někdy vidíme i paměť národa po nějakých 30 letech selhává a znovu se opakují stejné chyby.

Četla jsem postupně a ještě se budu k dílu vracet, ale styl psaní mi přišel zajímavý a znovu jsem si uvědomila, že historie viděná ve zpětném zrcátku potřebuje hodně informací, aby byla přesná. Nebo alespoň přibližně přesná. A pokud bychom v té době, o které čteme, přímo žili, znovu bychom to viděli očima těch, co to vnímají. Asi jinak jako jeden z poddaných, asi jinak jako vládnoucí král. A o tom to je, vždyť paměť lidská jen o málo přesahuje jednu generaci a jak někdy vidíme i paměť národa po nějakých 30 letech selhává a znovu se opakují stejné chyby.

Krásné čtení, psané lehkým jazykem, ať chcete nebo nechcete, tak se ze čtivých příběhu i poučíte. Mým favoritem byl díl Děti a levobočci českých králů. Zajímá vás koho Hlavačka nazýval Poďobanou nebo Obětované dcery? Nenechte se odradit tloušťkou díla - dá se číst postupně nebo podle nálady na přeskáčku.