Královská trilogie

Četla jsem postupně a ještě se budu k dílu vracet, ale styl psaní mi přišel zajímavý a znovu jsem si uvědomila, že historie viděná ve zpětném zrcátku potřebuje hodně informací, aby byla přesná. Nebo alespoň přibližně přesná. A pokud bychom v té době, o které čteme, přímo žili, znovu bychom to viděli očima těch, co to vnímají. Asi jinak jako jeden z poddaných, asi jinak jako vládnoucí král. A o tom to je, vždyť paměť lidská jen o málo přesahuje jednu generaci a jak někdy vidíme i paměť národa po nějakých 30 letech selhává a znovu se opakují stejné chyby.

Krásné čtení, psané lehkým jazykem, ať chcete nebo nechcete, tak se ze čtivých příběhu i poučíte. Mým favoritem byl díl Děti a levobočci českých králů. Zajímá vás koho Hlavačka nazýval Poďobanou nebo Obětované dcery? Nenechte se odradit tloušťkou díla - dá se číst postupně nebo podle nálady na přeskáčku.

Pokud vás zajímá historie a běžná výuka dějepisu z mládí ve vás moc nezanechala, určitě si tuto knihu přečtěte. Populárně-naučnou formou se čtenář dozví o základech našeho státu, o našich panovnících, jejich manželkách, dětech a levobočcích. Také vám kniha pomůže pochopit vývoj našeho státu v průběhu staletí a zařazení českých zemí do evropských politických struktur. Základy evropské politiky i kultury v popředí rodových sňatků i nějaké ty pikantnosti ze života urozených i neurozených vám nedají tuto knihu odložit. Například jak to asi bylo s Oldřichem a Boženou a jaké ohavnosti se dopustil syn císaře Rudolfa II. Krásné ilustrace. Knihu doporučuji.