Ekonomické bubliny

Kamarád Václav, meteorolog, tvrdí: „Počasí známe přesně, a nejlépe to, co bylo včera, to ti dokážeme vysvětlit důkladně, horší je to s tím, co bude zítra.“ Nějak tak podobně je to i s ekonomy. Mají spousty teorií o tom, proč a jak dochází ke krizím, bublinám, recesi, devalvaci, inflaci, ale přesněji předpovědět kdy a jak tyto jevy nastanou, to nedokážou. Dominik Stroukal o tom ale umí hezky vyprávět a na konci vyvodí i několik praktických doporučení. Přečetl jsem od něho už třetí knihu (před touto Bitcoiny a Dark Web) a díky němu pochopil i pojmenování směru, ke kterému jsem už před pár lety (díky své narůstající skepsi k politikům a k roli státu a jeho hrozivě se rozrůstající armádě zaměstnanců) dospěl, vyznává jej i autor. Přidávám ho do oblíbených. 95 % (aktuálně 22 hodnocení s průměrem 86 %).

Jak název napovídá, téma ekonomických bublin se prolíná skrz celou knihu a tvoří ústřední příběh, na který navazuje vše ostatní. Líbí se mi ale, že přesto, že téma ekonomických bublin představuje relativně úzce vymezenou oblast, záběr knihy je velmi široký a pojednává o celé řadě ekonomických reálií. Od (teorií) hospodářského cyklu, racionality jednání, inflace, monetární politiky, přes pojednání o ekonomických školách (keynesiánství, rakouská škola atd.), historické exkurzy (vznik centrálního bankovnictví), až po konkrétní výhledy, závěry a doporučení. Jednotlivé části jsou dobře poskládané a čtivě napsané, byť bych se obešel bez některých žurnalismů a možná až moc familiérního slohu, ale to je subjektivní otázka stylu. Hlavní myšlenka, kterou autor v knize rozvíjí, je vliv (nových) peněz na hospodářský cyklus a nafukování bublin. Stroukal argumentuje, že nové peníze nafukují bubliny. Pokud roste poptávka, zpravidla roste i cena, a to nejdříve a nejrychleji tam, kam proudí nové peníze (viz Cantillonův efekt). Lze tak snadno vysvětlit, proč v posledních letech, prakticky od poslední krize v roce 2008, překotně rostou ceny akcií a nemovitostí. Zásadní sdělení v knize je, že centrální banky a vlády po celém světě si zvykly řešit krize či splasknutí ekonomických bublin jejich dalším přifukováním. Tyto bubliny tak nenechají nikdy úplně splasknout, zcela v souladu s keynesiánskou filozofií permanentní kvazi-bubliny. Otázka je, zda to tak může pokračovat navždy.

Konečně kniha, která nejede čistě v režimu určité školy, např. populární rakouské. Zároveň není čistě konspirační, není čistě negativně kritická, no zkrátka, zachovává si nadhled a více úhlů pohledu, což je skvělé. Ano, autor si ji po sobě mohl přečíst, jelikož pravopisných chyb je tam jak maku, ale to jsem byl ochoten skousnout. Pro mě je důležité, že jsem zase o něco více pochopil onen složitý mechanismus krizí a především peněz. Hurá na další ekonomicky zaměřenou knihu!